Expert: Mrazy ohrozí úrodu ovoce a vína, brambory budou později

Které plodiny jsou v ohrožení současnými mrazy?

Týká se to hlavně trvalých kultur, které to zasahuje nejvíc. Klasicky to jsou sady, vlastně v tomto okamžiku všechny druhy ovoce, protože všechny jsou odkvetlé nebo v květu a mrazy zasahují květy i malé plody.

Stejně tak to dnes poškozuje vinice, protože réva už je taky ve vysokém stadiu rašení, nebo jahodové plantáže. Tam to bude problém ještě o to větší, protože mráz těsně nad zemí je ještě výrazně větší.

Standardní obiloviny to až tak zásadním způsobem nepoškodí, na to ta zima není až tak velká. Ale může to poškodit rané brambory, které už jsou v některých regionech vylezlé.

Brambory ale snad vůbec nesmějí projít mrazem?

Některé porosty raných brambor už jsou vylezlé, což je hlavně v nížinách. Často jsou zakrývány netkanými textiliemi, a někdy ne a tam to poškození určitě bude.

Ale spíš bych řekl, že to bude znamenat oddálení úrody. U raných brambor je kritické, že je potřebujete dostat na trh co nejdříve, protože pak skoro každým dnem začne jejich cena padat. I takový ekonomický dopad to může mít.

Dají se očekávat výrazně nižší výnosy?

U ovoce a vinné révy to určitě nějakým způsobem do výnosů zasáhne. Netypická situace není v tom, že teď udeřily mrazy, ale že vegetace je moc dopředu. Škody se budou lišit regionálně, protože ty proměny jsou patrné. První vlna mrazů zasáhla více Moravu a méně Čechy, teď se to zřejmě obrací. Uvidí se, co bude dál, ale určitě to vliv na úrodu mít bude. To bezpochyby.

A dá se s tím ještě něco dělat? Mohou třeba zemědělci na postižené ploše vysázet plodiny, které se sázejí až v květnu?

Velkoplošně se toto asi dít nebude. To by musel nastat už nějaký vyloženě extrém. V sadech a na plantážích s tím nic neuděláte. U těch klasických plodin jako brambory se sníží výnos, opozdí se, ale nepředpokládám, že by se musely zakládat nové porosty.

Vidíte jiná rizika, než jsou aktuální mrazy?

Obecně jsou problémy jak s teplotami, tak s množstvím srážek. Zima na ně byla poměrně bohatá, vypadalo to, že je dostatek vláhy, ale rychlý nástup teplého počasí a vysoké teploty v kombinaci s větrem způsobují, že dochází k rychlým ztrátám vody v půdě a k velice rychlému nástupu sucha.

A není nakonec i příznivé, že přišly mrazy, které to vysychání přibrzdí?

Chladnější teploty znamenají, že je výpar z půdy menší, ale že by vysloveně bylo lepší, aby byly dva stupně mrazu než dva stupně nad nulou a pomohlo to vlhkosti, to zas ne. Zas tak zásadní vliv to nemá.

Mění se už přístup zemědělců k výběru plodin?

Zemědělci už zvažují, v jaké přesně lokalitě budou třeba dělat nějakou obnovu sadu, protože jsou rozdíly v mikroklimatu a některé polohy mohou být pro některé druhy příznivější.

A bezpochyby celý komplex ovocnářství bude muset s těmito výkyvy počítat. Znamená to větší riziko a může to být jeden z důvodů, proč se sady u nás ruší a neobnovují se tolik. Není to už totiž záležitost toho, jestli prodám, ale jestli vůbec vypěstuju. Ale nedokážu říct, jestli se bude vyloženě měnit plodinová skladba.

Vy byste to do budoucna nedoporučil?

Celkově se otepluje, což by mohlo nahrávat tomu, že by se tu mohly pěstovat nějaké teplomilné plodiny. Jenže potíž je právě s těmito extrémy, které vidíme v tento okamžik. Je dlouho teplo a pak do toho vpadnou mrazy. Ty mohou vpadnout ještě v květnu. Pořád tady budou vpády chladného klimatu, které jsou charakteristické pro náš region, a mohou to být dvě tři noci, které pak mohou tyto plodiny ohrozit.

Ale už tu i pěstujeme teplomilnější plodiny, které se u nás před x lety nepěstovaly, jako třeba sója. Ale je otázkou, jak to s nimi bude nadále.

Takže byste se skladbou rostlin nehýbal?

V tento okamžik se nedá očekávat radikální změna ve skladbě plodin. Určitě může docházet k nějakým regionálním vlivům v důsledku teplot. Ale spíš to bude záležitost sucha, kdy se v nejsušších regionech, na písčitých půdách bude muset od některých plodin ustupovat. Ale teploty s tím asi zatím tolik nezahýbou.