Článek
Podle původního akčního plánu OSN z roku 1998 měl být v roce 2009 svět bez drog. To se nestalo. Naopak. Ve světě žije 246 miliónů uživatelů drog a každým rokem toto číslo poskočí o pár miliónů výš.
Zástupci zemí z celého světa, kteří se sešli minulý týden v New Yorku na Valném shromáždění OSN o drogách, si to přiznali a válku s drogami vzdali. Nový směr začíná legalizací marihuany a listů koky.
Reklama na trávu
„Jednoznačně to půjde směrem k legalizaci lehčích drog. Není to tak, že bych si to přál nebo prosazoval, ale tak hovoří jak odborné výzkumy, tak pozitivní zkušenosti ze zemí, kde k tomuto kroku přistoupili,“ řekl Právu Jindřich Vobořil. „Odhaduji, že k legalizaci marihuany u nás dojde už do deseti patnácti let,“ dodal.
„Měli bychom nyní počkat, jak to dopadne v Uruguayi, Bolívii nebo Coloradu, a podle toho jednat,“ doplnil Vobořil s tím, že osobně navštívil země, které zkoušejí svůj boj s drogami cestou legalizace, aby se přesvědčil, jak jim to reálně funguje.
„Způsoby boje proti drogám byly vždy plné emocí, opředené mnoha fámami. Já si myslím, že je načase, aby si nechala OSN sestavit nezávislý vědecký posudek na reálný pozitivní dopad legalizace ve zmíněných zemích. Já považuji za nejzdařilejší model ten uruguayský,“ míní Vobořil a popsal Právu, jak přesně podle něj ideální legalizace marihuany vypadá.
Nutná registrace
„Každý dospělý si může pěstovat tři rostliny doma, musí být ale zaregistrovaný. Nebo to lze dělat v konopném klubu, kde maximálně 40 členů na společné zahradě pěstuje povolený počet rostlin pohromadě. Na komerční prodej má monopol vládní agentura,“ uvedl.
Americký stát Colorado tomu podle Vobořila popustil uzdu trochu moc, kdy prodej marihuany mají rozdělený komerční firmy, a dokonce je povolena i reklama, která je například na tabákové výrobky zakázána.
Další na řadě by měly být výrobky z koky. „Žvýkání koky nebo například čaj z koky patří ke kultuře jihoamerických zemí a legalizace by se mohla týkat i této rostliny. To názorně ukázal i bolivijský prezident Morales, jehož země už dokonce vystoupila z mezinárodních úmluv, když přede všemi rozžvýkal list koky. Uvidíme tedy, jak to v těchto zemích dopadne, ale chtě nechtě nás legalizace čeká,“ dodal národní protidrogový koordinátor.
Už nyní si podle mezinárodních hodnocení ale Česká republika v protidrogové politice vede nadmíru dobře a mnohé země projevily po vystoupení našeho ministra zdravotnictví na zasedání zájem o sdílení českých zkušeností.
„Mezinárodní protidrogová politika tak, jak jsme ji dosud znali, dramaticky selhala. Jejím záměrem bylo chránit občany, jenže ve skutečnosti má kvůli prosazování zákazů a kriminalizace v mnoha směrech zničující vliv na zdraví lidí. Válka s drogami působí epidemie infekcí, zvláště HIV či virové hepatitidy, a také epidemie fatálních předávkování mezi uživateli drog,“ řekl v New Yorku ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD).
Jsme příkladem
„Jsme považováni za mimořádně úspěšnou zemi mimo jiné proto, že drogovou závislost považujeme za nemoc a nekriminalizujeme ji. Díky prevenci a léčbě – přibližně 85 procent problémových uživatelů drog je v pravidelném kontaktu s pomáhajícími institucemi – se nám daří hlavně chránit většinovou populaci, a to s o řád nižšími ekonomickými výdaji než jiné země,“ zdůraznil ministr.
Jiné země také oceňují, s jakými prostředky Česko těchto výsledků dosáhlo.
„Ročně vydáme na drogy i s represemi půl miliardy korun. Což se může zdát jako vysoké číslo, ale není to mnoho z celkového rozpočtu. Nemáme příliš vysoké náklady na represi. Nezavíráme lidi do vězení zbytečně. Například v některých státech USA je trest za pěstování tří rostlin marihuany i 11 let, a to je skutečně absurdní,“ dodal Vobořil.