Článek
Podle Zprávy o stavu životního prostředí vypracované ministerstvem životního prostředí se ovzduší v mnoha parametrech dlouhodobě lepší. Zpráva ovšem je ještě za předminulý rok. Jaký je podle vašich dat nynější stav?
My jsme teď vydali předběžnou zprávu za rok 2022 a také z našeho pohledu se kvalita ovzduší zlepšuje. Ale to je za rok 2022 vcelku. Protože víme, že je zde energetická krize a že se začíná topit pevnými palivy, zkoumali jsme více i poslední čtvrtletí loňského roku. A tam už vychází, že se ovzduší začíná zhoršovat.
Lidé přecházejí k horšímu topení
Čím to je? Domácími kamny na tuhá paliva?
Je tu téměř stoprocentní předpoklad, že je to lokálními topeništi, protože lidé začínají přecházet na levnější typy paliva. Dochází k jejich nedokonalému spalování, takže se začínají zvyšovat koncentrace částic, které jejich vlivem vznikají, a předpokládáme, že se začne zvyšovat i množství benzo[a]pyrenu.
Ceny emisních povolenek letí znovu nahoru, experti viní spekulace
Podle té zprávy, o které jsem mluvil, jsou lokální topeniště největšími znečišťovateli třeba u VOC. Tyto organické chemikálie jsou hlavním původcem znečištění ovzduší na úrovni terénu…
Spíše než na VOC se zaměřujeme na suspendované částice frakce PM10a PM2,5, lidově nazývané prachové částice. A tam už lokální topeniště mají vliv kolem sedmdesáti procent. A když vezmeme polyaromatické uhlovodíky, to znamená benzo[a]pyren, tak lokální topeniště už mají vliv 98 procent. To znamená, že tam už je skoro přímá závislost.
Dá se říct, jaké to zhoršování stavu v posledním kvartálu loňského roku může mít vliv na lidské zdraví?
Všechny látky z topenišť, které způsobují, že se zvyšuje koncentrace, mají vliv na lidské zdraví. Ale je to statisticky složitě definovatelné, protože se definuje procentem úmrtí, procentem alergických případů, procentem doby úmrtnosti, doby dožití a tak dále, což je otázka spíše na ministerstvo zdravotnictví.
A můžete jej zkusit definovat vy?
Čím jsou ty částice menší, tím jsou nebezpečnější. Pronikají do těla, do krevního řečiště, do všech orgánů a způsobují problémy. Mohou mít na sobě navázané karcinogenní látky, například benzo[a]pyren. Pokud se vám částice s ním dostane do těla, může to způsobit rakovinné bujení. Částice také způsobují dýchací obtíže, protože se dostávají i do dýchacího systému.
Když si odmyslíme minulý kvartál, tak v jakém stavu je ovzduší v České republice třeba v porovnání s 90. lety minulého století, kdy na řadě míst bylo téměř nedýchatelno?
Loňský rok 2022 jsme definovali jako druhý nejlepší za posledních deset až patnáct let. S devadesátými roky se to vůbec nedá srovnávat; to byly současné limity stanovující nejvyšší přípustnou úroveň znečištění překročené v celé republice. Jen se řešilo, o kolik jsou překročené. A teď vlastně máme celou republiku ve škále „zelená“. To znamená, že je nepřekračujeme téměř nikde.
Takže už je celé území v normě?
Dříve jsme překračovali normy hlavně u PM10 a PM2,5. Tady už k tomu překračování dochází v minimálním množství, je to do deseti procent území. Předtím jsme je překračovali na sto procentech území. To samé benzo[a]pyren.
Všechny látky z topenišť, které způsobují, že se zvyšuje koncentrace, mají vliv na lidské zdraví
Ten stále překračujeme, ale už „jen“ v desítkách procentech, a ne zase ve sto procentech. Překročení limitů se snižuje, klesá jak počet zatížených obyvatel, tak i procento zatížených území.
Která území jsou na tom hůře?
Stále je výrazněji zatížený Moravskoslezský kraj, protože tam jednak běží průmysl, jednak je tam velký vliv Polska. To znamená, že když je špatná povětrnostní situace, tak k nám jde znečištění z Polska, které je na tom trochu hůře než my.
Které z látek, jež sledujete, jsou pro lidský organismus nejhorší?
To je hodně těžká otázka, protože pokud mají definovaný imisní limit s vlivem na zdraví, jsou na tom vlastně špatně všechny. A teď jde jenom o jejich výši a o to, jakým způsobem jste vystaven jaké koncentraci a po jakou dobu. Nikdo vám neřekne, která je horší nebo která je lepší. Působí synergickým efektem. Proto když měříme víc látek najednou, děláme index kvality ovzduší, který říká, jak jste na tom, a nemusíte přemýšlet, o kterou jde veličinu.
V současnosti překračují limit PM10 a PM2,5, benzo[a]pyren a třeba i ozon. Takže se dají momentálně brát jako nejhorší, protože překračují limity a mají vliv na zdraví.
Zmínil jste, že vám loňský rok vyšel mezi nejlepšími za řadu let. Co v tom hrálo roli?
On nám vyšel druhý nejlepší, nejlepší byl rok 2020. A je to dané tím, že se stále pracuje na zlepšení ovzduší, kdy dochází k obnově vozového parku, a to nejen u automobilů, ale i u zemědělské techniky dochází k obnově strojů. Vylepšují se technologie ve firmách, dělají se obchvaty. Samozřejmě jsou tady i kotlíkové dotace, Nová zelená úsporám a tak dále. Všechny tyto efekty začaly fungovat. A samozřejmě musíme přiznat, že je tady efekt, který neovlivníme, a to ten, že nám začaly hrát do karet meteorologické a rozptylové podmínky. Zmenšil se počet inverzních situací, zmenšil se počet vyhlášených smogových situací, máme z tohoto hlediska poslední tři roky „dobré“ počasí.
A jaký je výhled do budoucna třeba i vzhledem ke Green Dealu, který předpokládá během následujících let například větší ústup od spalovacích motorů?
My se spíše než na Green Deal, o kterém se zatím nedá říct, zda na něj vůbec ekonomicky budeme mít, soustředíme na krátkodobější výhled. A v něm hraje velkou roli energetická krize, která je způsobena drahotou a vysokou inflací a projevuje se tím, že lidé přecházejí k horšímu topení. Obáváme se, že se situace začne zhoršovat. Protože když se k tomu připojí chladnější měsíce roku, lidé více neekologicky zatopí a začnou se nám zvyšovat koncentrace látek, které tím vznikají. Z tohoto pohledu očekáváme, že by se mohly šplhat ještě více nahoru. Nebude to nic dramatického, ale určitě už nebudeme mít nejlepší roky.
E.ON zlevní milionu zákazníků plyn i elektřinu pod úroveň vládního stropu
