Článek
Po nedávném stranickém sjezdu ve Vsetíně tak vystoupilo ze strany již celkem pět poslanců ze 13členného poslaneckého klubu lidovců. Předpokládá se, že ani Müllerová nebude posledním odpadlíkem, kterému se nelíbí směřování strany.
"Dnešním dnem jsem vystoupil z KDU-ČSL a odevzdal jsem stranickou legitimaci. S klubem ať si poradí, jak chtějí, mohou mne vyloučit," řekl ČTK Kalousek. Poslanecký klub KDU-ČSL se sejde v poledne před odpolední schůzí sněmovny, z jednání klubu se ale Kalousek omluvil.
| Vizitka Miroslava Kalouska |
|---|
| Do KDU-ČSL vstoupil Miroslav Kalousek (* 1960 v Táboře) v roce 1984. O patnáct let později byl zvolen na dva roky za místopředsedu strany a od listopadu 2003 do srpna 2006 byl jejím předsedou. Státním úředníkem se stal v únoru 1990 v odborném útvaru místopředsedy vlády. Od ledna 1993 do ledna 1998 byl ekonomickým náměstkem ministra obrany. Do Sněmovny se dostal v roce 1998 a mezi lety 2002 až 2005 měl na starosti rozpočtový výbor Sněmovny. Od ledna 2007 do května 2009 byl ministrem financí. Vystudoval Vysokou školu chemicko-technologickou |
Bývalý předseda poslaneckého klubu křesťanských demokratů Pavel Severa svůj odchod potvrdil také. "Jestli se budu i nadále angažovat v politice oznámím až po poradě s rodinou," řekl Právu Severa.
Považuji za kontraproduktivní opět se zabývat vysvětlováním osobních kauz předsedy strany na úkor možnosti tvůrčí a konstruktivní činnosti.
Ten se ale jednání klubu zúčastní. V písemném prohlášení uvedl, že nemá důvěru v nového předsedu strany. "Považuji za kontraproduktivní opět se zabývat vysvětlováním osobních kauz předsedy strany na úkor možnosti tvůrčí a konstruktivní činnosti," napsal Severa.
Poukázal tím na výtky některých spolustraníků adresované novému šéfovi lidovců Cyrilu Svobodovi, že vede soudní spor o vlastnictví činžovního domu v Praze, který připadl charitě.
| Vizitka Pavla Severy |
|---|
| Pavel Severa (* 1965 v Litomyšli) byl poprvé zvolen poslancem v roce 1992 a svůj mandát obhájil i v letech 1996 a 1998. Ve volbách 2002 sice svůj mandát ztratil, ale již o rok později jej opět získal jako náhradník. Poté uspěl i ve volbách v červnu 2006. Věnuje se především bezpečnostní problematice a zviditelnil se jako vyhraněný zastánce tvrdé protidrogové represe. V současné době je místopředsedou výboru pro bezpečnost a byl předsedou poslaneckého klubu KDU-ČSL. Jako místopředseda strany působil mezi lety 1999 a 2001. Od srpna 2002 do června 2003 byl náměstkem ministra obrany pro vyzbrojování. Vystudoval stavební průmyslovku, obor dopravní stavby. |
I Parkanové vadí údajný posun doleva
Parkanová Právu potvrdila, že KDU-ČSL definitivně opouští a ke svému budoucímu angažmá je řekla, že hodlá spolupracovat s Kalouskem a jeho novým uskupením. Další podrobnosti se očekávají po tiskové konferenci předsednictva KDU-ČSL ve 12.00.
Parkanová sdělila, že se připojuje k Husákovu a Šustrovu prohlášení, jímž zdůvodnili své rozhodnutí z KDU-ČSL odejít. Stejně jako oni kritizuje nynější směřování strany. "Strana se na svém sjezdu rozhodla k výraznému posunu vlevo, přičemž reprezentanti ostatních názorových proudů jsou vyloučeni z jakéhokoliv podílu na vedení strany," vysvětlila své rozhodnutí.
Lidovce podle Parkanové ovládl jen jeden názorový směr, který se prý výrazně odklání od předvolebního programu. "Chci i nadále reprezentovat středopravý program, který současné vedení považuje za překonaný," podotkla.
| Vizitka Vlasty Parkanové |
|---|
| Vlasta Parkanová (* 1951 v Praze) byla členkou KDU-ČSL od roku 2001, jednu dobu vedla poslanecký klub své strany a od roku 2006 do června 2009 byla místopředsedkyní strany. V roce 1990 byla zvolena do Federálního shromáždění. Ve stejném roce byla do parlamentu zvolena v řádných volbách a stala se členkou ODA, kde působila až do roku 1998. Ve vládě premiéra Václava Klause stála rok (leden 1997-leden 1998) v čele ministerstva spravedlnosti a poté další půlrok v kabinetu Josefa Tošovského. Od ledna 2007 do května 2009 byla ministryní obrany a od ledna 2009 i první místopředsedkyní vlády. V roce 1975 absolvovala Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze |
Trhají se i senátoři
Senátorka KDU-ČSL Ludmila Müllerová také v úterý oznámila svým kolegům ze senátorského klubu KDU-ČSL, že členství ve straně chce ukončit ve středu. Potvrdil to po jednání klubu jeho předseda Rostislav Slavotínek.
Müllerová nemusí ovšem také nemusí být poslední členkou parlamentního klubu KDU-ČSL, která už za lidovce nechce nadále vystupovat. Setrvání ve straně zvažují i další lidovečtí senátoři. Patří k nim mezi jinými i bývalý předseda nyní sedmičlenného senátorského klubu KDU-ČSL Adolf Jílek.
Jílek však ani nestraník Václav Koukal se jednání klubu nezúčastnili. Žádný z ostatních senátorů už neznačil, že by odchodu uvažoval. Podle Slavotínka chce místopředsedkyně senátorského klubu lidovců v něm zůstat. Slavotínek dodal, že je to v pořádku a klub s ní bude nadále spolupracovat.
Kalousek si hledá další spojence
Hybatelem odchodu části členů KDU-ČSL se stal vsetínský sjezd strany, který do čela vynesl Cyrila Svobodu. Ten na rozhodnutí Šustra, Husáka a Kalouska odejít reagoval slovy, že jej netěší, že trojice poslanců opouští KDU-ČSL. Na druhou stranu ale uvítal, že tak učinili jednoznačně a že splnili to, co slibovali před sjezdem strany, tedy že své rozhodnutí oznámí po volbách do Evropského parlamentu.
Podrobnosti o nové Kalouskově straně TOP 09 by měly být oznámeny ještě tento týden. O spolupráci vyjednává Kalousek například s ODS a se sdružením Starostové a nezávislí.
