Článek
Hejdukův příběh se začal psát na sklonku roku 2017, kdy první Babišův kabinet jen několik dní po svém jmenování schválil systemizaci služebních míst, jejímž cílem mělo být snížení počtu úředníků.
Tento krok Babišovy vlády, která tehdy nezískala důvěru, kritizovali experti i opozice. Tvrdili, že jde o obcházení služebního zákona, který má zajistit apolitičnost státní správy. Ministerský náměstek následně 1. ledna 2018 přišel o místo.
Takových lidí je řada, může se to kdykoliv dotknout jakéhokoliv státního zaměstnance
„Byl nezákonně postaven mimo službu, přestože nepochybně existovala volná místa, kam mohl být dosazen,“ konstatoval před soudem jeho právník Martin Kopecký. Vyjmenoval, že tehdy třeba bylo volné místo ředitele České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ), což byl post, kam se mohl Hejduk přesunout.
Právní zástupkyně ministerstva Diana Kantorová s tím nesouhlasila. „Změna systemizace byla provedena řádně a v souladu se zákonem o státní službě. Vláda celou záležitost projednala řádně,“ uvedla Kantorová.
Zváží kasační stížnost
Hejduk navíc podle ní bral po celou dobu, co byl mimo službu, plný plat, takže to nezasáhlo do jeho majetkových poměrů. Uvedla, že na místo šéfa ČSSZ bylo vypsáno řádné výběrové řízení, které se uskutečnilo, a podle pravidel byl vybrán nejvhodnější kandidát. „Je nemyslitelné, aby byl převeden do takové funkce bez jakéhokoliv výběrového řízení,“ prohlásila Kantorová.
Soud Hejdukovu žalobu zamítl jako nedůvodnou. Připustil ale, že po postavení mimo službu zůstal v neurčitém stavu, protože nebylo žádným způsobem rozhodnuto o jeho osudu. „Měl právo, aby o něm bylo rozhodnuto některým ze způsobů stanovených zákonem o státní službě, toho se ale v žalobě nedomáhal. K převedení na jiné služební místo subjektivní právo neměl,“ vysvětlil předseda soudního senátu Slavomír Novák.
Ekonom Hejduk pracoval před nástupem na ministerstvo na vedoucích pozicích v bankách. Na MPSV přišel v říjnu 2014, kdy resort vedla ministryně Michaela Marksová (ČSSD). Mimo službu byl postaven loni 1. ledna. Jeho služební poměr definitivně skončil loni 20. července, kdy se rozhodl sám ze služeb státu odejít, a vrátil se do soukromé sféry. Jeho právník nyní zváží, zda proti rozsudku nepodá kasační stížnost ke správnímu soudu.
„Vzhledem k tomu, že je to relativně nová právní situace, která není v judikatuře známá, tak zřejmě budeme doporučovat, aby se nějak ta situace vyložila, protože takových lidí je celá řada a může se to kdykoliv dotknout jakéhokoliv státního zaměstnance,“ dodal Kopecký.