Článek
Služební byt se nachází ve 2. patře Černínského paláce, odkud je nádherný výhled na historickou Prahu. Jakmile člověk překročí práh, dýchne na něj atmosféra první republiky.
Byt byl vybudován architektem Pavlem Janákem ve 30. letech 20. století, když budova nynějšího ministerstva zahraničí procházela rekonstrukcí.
Jan Masaryk byt obýval v letech 1945 až 1948.
„Celý ten byt je ukázkou luxusního bydlení konce první republiky. Podařila se zachovat velká část původního vybavení,“ řekl Novinkám Pavel Šílený z Odboru veřejné diplomacie, který nás provázel.
Masaryk byl společenský, bavil společnost vtipy a žerty i hrou na piano
Masarykův byt začíná přijímací halou, kde se konaly formální, ale i neformální ministerské schůzky. Nachází se v něm piano, které patřilo přímo Janu Masarykovi. Syn prvního československého prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka obýval byt v letech 1945 do své smrti v roce 1948.
„Masaryk byl společenský, bavil společnost vtipy a žerty i hrou na piano. Na druhou stranu za druhé světové války po vypálení Lidic natočil s Jarmilou Novotnou Lidické písně, které měly vzbudit zájem o tu tragédii,“ podotkl Šílený.
Nádherný výhled z bytu Jana Masaryka na Prahu
Z přijímací haly vcházíme do velké pracovny. Jedná se o nejlépe zachovaný prostor. V knihovnách zůstaly Masarykovy knížky, původní je i nábytek. Uprostřed pracovny stojí černá křesla a konferenční stolek, vedle je stůl z tmavého dřeva.
„Není to kancelář, ale je to pracovna a studovna, kde ministr už moc návštěv nepřijímal. Ministerstvo dodnes používá tuto pracovnu, ministři zde mají jednání mezi čtyřma očima,“ vysvětlil Šílený.
Pracovna Jana Masaryka zůstala v původním stavu.
Když projde návštěvník studovnou, dostane se do předsíně, která odděluje osobní část bytu. Ten je pak ještě dále rozdělen na dámskou a pánskou část. Masaryk bydlel v bytě sám, dámská polovina zůstala oficiálně neobydlena.
Podle Šíleného Masaryk v předsíni rád sedával a přijímal návštěvy. Oproti ostatním pokojům je předsíň malá a útulná. Masaryk se prý v bytě necítil moc dobře právě kvůli tomu, o jak velký prostor se jedná.
Takto vypadala ložnice, ve které Jan Masaryk spával. Nábytek není původní. Jediné, co se dochovalo, je rádio.
Za předsíní se nachází ložnice. Vybavení však není původní, protože se nezachovalo. Nábytek byl dokoupen v 90. letech podle fotografií a naaranžován tak, aby prostor vypadal autenticky. Jediným původním kouskem je rádio značky Scott, dodnes hraje.
Hned za ložnicí je koupelna, ve které se nachází okno, ze kterého byl Masaryk nejspíš vyhozen. Koupelna zůstala původní, atmosféra je tíživá. Kromě vany, bidetu a dvou umyvadel se zde nachází i prvorepubliková masážní sprcha.
Okno, ze kterého Masaryk vypadl, se nachází 13 a půl metru nad zemí.
Podle dokumentace bylo tělo Jana Masaryka nalezeno 10. března 1948 v 6 hodin ráno zaměstnanci ministerstva. Leželo pod okny paláce tři metry od zdi, nohy směřovaly ke zdi budovy. Masaryk padal 13,5 metru.
„Právě vzdálenost těla od té zdi je asi hlavním argumentem i soudního znalce, který vypracovával poslední posudek. Přiklonil se k té variantě, že Jan Masaryk z toho okna nevypadl sám,“ podotkl Šílený.
Masarykovu smrt obestírá po dlouhá léta tajemství. Poslední vyšetřování skončilo v roce 2003 se závěrem, že Jan Masaryk byl zavražděn neznámým pachatelem.
Žalobce znovu otevřel případ smrti Jana Masaryka
Nedávno byl objeven zvukový záznam výpovědi policisty, který byl první na místě nálezu Masarykova těla. Žalobce proto koncem října případ znovu otevřel a již poněkolikáté ho bude řešit specializovaný Úřad pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu, který patří pod policii.
Před Janem Masarykem služební byt obýval někdejší československý ministr Kamil Krofta, před začátkem druhé světové války nacista Konstantin von Neurath. Po Masarykově smrti byl služební byt zrušen a přestavěn na kanceláře. Po sametové revoluci roku 1989 byl Masarykův byt rekonstruován pro reprezentační účely.