Exkluzivní průzkum pro Novinky: Výrazná většina Čechů nesouhlasí s Trumpovými cly. Důvěra v něj klesla

„Cla, která zavedly Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa, představují poměrně složitou problematiku, která pro některé přichází nečekaně. I proto si 20 procent občanů stále utváří názor. Zbytek populace má ale jasno a 68 procent Čechů se zavedením cel nesouhlasí. Odpor k nim jde navíc napříč politickým spektrem,“ uvedla politická analytička NMS Tereza Friedrichová.

Záměr zavést cla ve výši 20 procent na veškeré zboží dovážené ze zemí Evropské unie do USA oznámil Trump ve středu. Cla zavádí i pro řadu jiných zemí, a to v různých výškách.

Názor Čechů na danou věc zachytil bleskový průzkum pro Novinky, přičemž 46 procent z nich s krokem rozhodně nesouhlasí, 22 procent pak spíše nesouhlasí. Většina je tak proti. Devět procent respondentů spíše souhlasí a jen tři procenta se s Trumpovým krokem plně ztotožňují. Dvacet procent dotazovaných neví nebo neumí situaci posoudit.

Nejodmítavěji se k zavedení cel staví potenciální voliči vládních stran a Pirátů, přičemž míra nesouhlasu se pohybuje mezi 87 a 90 procenty. Potenciální voliči hnutí ANO podporují zavedení cel z 12 procent, zhruba 68 procent je odsuzuje a 20 nemá názor.

Naopak nejčastěji se zavedením cel souhlasí potenciální voliči SPD (s podporou Svobodných, Trikolóry a PRO), a to 34 procent, Stačilo! (28 procent) a Motoristů sobě (22 procent). Většina jejich podporovatelů však také s Trumpovým počínáním nesouhlasí.

Proti jsou nejvýrazněji mladší lidé, kde ve věkové skupině 18 až 24 let je odpor až 85 procent, ale prakticky průřezově věkovými skupinami až do věku 54 let je míra nesouhlasu vysoká, nad 70 procent. Lidé starší 55 let pak častěji neumí posoudit, zda se zaváděním cel souhlasí (25 až 26 procent), míra nesouhlasu se u těchto starších občanů pohybuje mezi 58 a 63 procenty.

Téměř polovina Čechů (49 procent) pak za viníka celní války označuje USA, které tvrdí, že jejich cla jsou reciproční. To je ovšem zavádějící, protože americký prezident neporovnává samotné celní zatížení, nýbrž obchodní deficit Spojených států. Argumentuje tím, že jeho země ze vzájemného obchodu získává ročně o 300 miliard dolarů (sedm bilionů Kč) méně než unijní blok. Tak tomu ale není. Trump nadsazuje už zápornou bilanci v obchodě se zbožím, přičemž vůbec nezapočítává obchod se službami, v němž jsou naopak USA v plusu. V součtu byl předloni americký deficit šestkrát nižší, než tvrdí Trump.

Evropskou unii naopak považuje za viníka pouze sedm procent dotazovaných. 22 procent Čechů pak má za to, že stejný podíl viny nesou USA i EU.

USA za viníka nejčastěji označují voliči STAN (83 procent) a koalice Spolu (72 procent). Voliči ANO se pak častěji kloní k názoru, že obě strany nesou stejný podíl viny (31 procent). Vinu na EU pak hází potenciální voliči SPD (28%), Stačilo! (20%) a Motoristů (17%).

Z průzkumu také plyne, že v důsledku Trumpových kroků vůči EU, tedy i vůči Česku, klesá v tuzemsku důvěra v amerického prezidenta čím dál více. Aktuálně Trumpovi věří pouze 20 procent české populace, což je o osm procent méně, než tomu bylo v březnu, po Trumpově roztržce s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Oválné pracovně Bílého domu.

Tehdy v exkluzivním průzkumu NMS pro Novinky skokově vzrostla důvěra v Zelenského z 32 procent na 43 procent, zatímco Trumpovi důvěřovalo 28 procent českých občanů.

Nyní požívá Trump nejvyšší důvěry u potenciálních voličů opozičního SPD, a to 59 procent. Příznivci Motoristů pak Trumpovi věří z 39 procent, u Stačilo! je důvěra 35 procent a u ANO necelých 31 procent. Trumpovi častěji sice věří voliči opozice, ale i tak mu většina z nich nedůvěřuje. U vládních stran a Pirátů se míra nedůvěry pohybuje okolo 90 procent. Častěji pak Trumpovi věří muži než ženy v poměru 28 ku 13, míra nedůvěry je srovnatelná okolo 67 procent.