Článek
Muž si v roce 2009 půjčil 25 000 korun se smluvním úrokem z prodlení ve výši jednoho procenta denně. V roce 2012 mu bylo pravomocným rozsudkem uloženo zaplatit částku, která nyní převyšuje 900 tisíc korun.
Obvodní a městský soud zároveň odmítly přezkoumávat „správnost exekučního titulu”, a tedy i vymáhanou výši úroků.
Tento postup nyní kritizoval senát ÚS se soudkyní zpravodajskou Kateřinou Šimáčkovou.
Obecné soudy jsou povinny v případě nepřiměřené výše vymáhaných úroků z prodlení částečně zastavit exekuční řízení: https://t.co/SQl2BjAzUU
— Ústavní soud (@usoud_official) 10. dubna 2019
„Obecným soudům v exekučním řízení přísluší zabývat se zásadními vadami exekučního titulu. Obecné soudy jsou povinny výkon rozhodnutí zastavit také v případech, v nichž by výkon rozhodnutí vedl ke zjevné nespravedlnosti, nebo byl dokonce v rozporu s principy právního státu,” konstatoval ÚS s tím, že soudy nemohou svými verdikty legitimizovat nepřiměřeně vysoké úroky z prodlení.
„Sjednání úroků z prodlení ve zcela nepřiměřené výši i jejich vymáhání v exekučním řízení představuje zneužití práva,” připomněl ÚS, podle něhož mají v podobných případech soudy zastavit výkon rozhodnutí, aby mohla být nastolena rovnováha mezi právy věřitele i dlužníka.
Soudy proti budou muset stanovit adekvátní přiměřenou úroků a ve zbylé části exekuci proti muži zastavit.