Evropu čeká migrační vlna, jakou dosud nezažila

„Nedojde-li k mobilizaci solidarity, může se zvednout tak velká vlna uprchlíků, že s těmi minulými vlnami nebude srovnání. A o tom, že mezi nimi bude mnoho skupin, které představují vážné bezpečnostní riziko i z hlediska šíření terorismu, není pochyb,“ uvedl na sociálních sítích předseda senátního zahraničního výboru a dlouholetý diplomat Pavel Fischer (nez.).

Svou roli v tom může sehrát i Česko, zejména proto, že jako jedna z mála západních zemí udržela v Sýrii své velvyslanectví a zastupuje zde i Spojené státy americké. „Může pomoci při hledání politického řešení,“ uvedl Fischer pro Novinky.

Pokud přechodná vláda v Sýrii dokáže čelit sektářství, radikálním islamistickým skupinám a obecně zvládne mimořádně složité období, předpokládá, že se do Sýrie budou lidé z exilu vracet.

„V opačném případě ale skutečně hrozí, že se ze Sýrie stane území šířící nestabilitu do celého regionu a i do Evropy,“ zopakoval pro Novinky své varovaní. Fischer není sám, kdo varuje před vývojem v Sýrii. Šéfka europoslanců za ODS Veronika Vrecionova na síti X na psala, že situace v Sýrii neznamená pro Evropu nic dobrého a že o ni bude v brzké době diskutovat i Evropský parlament.

„Těžko odhadovat, kdo se v Sýrii chopí moci a jestli se v zemi nerozpoutá další kolo tvrdé občanské války,“ uvedla. Také ona varuje, že výsledkem může být nová výrazná uprchlická vlna do Evropy, která podle ní na něco takového není připravena. „Zároveň se Sýrie může opět stát jakousi regionální základnou radikálních islamistů. Ti mohou ohrožovat celý západní svět podobně jako kdysi ISIS,“ dodala.

O obavách, aby země nepropadla do občanské války, hovoří i předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP09). Ta Novinkám řekla, že nelituje pádu diktátora, který proti vlastním lidem použil chemické zbraně a na Blízkém východě podporoval velmi problematické hráče včetně Hizballáhu.

„Na druhou stranu se obávám, aby se země nepropadla do další občanské války tak, jako se to stalo například v Libyi,“ uvedla. Libye zažila politické turbulence a občanskou válku po svržení a zabití diktátora Muammara Kaddáfího v roce 2011. V následujících letech propukla v zemi občanská válka, do které se promítly zájmy islamistů i místních vojenských milicí.

S Libyí jako neblahým příkladem operuje i předseda zahraničního výboru Sněmovny Richard Brabec (ANO). „Situace je nejasná a ti, kteří dneska vítězí, tedy rebelové, tak minimálně část z nich je propojena s al-Káidou a podobnými organizacemi. Byl bych velmi opatrný,“ řekl Novinkám.

Podle toho, jak poklidně se podaří předat moc a také komu, se dají čekat další tlaky nejen v podobě nové migrační vlny, ale i na okolí, například na Izrael.

Již dříve komentoval situaci v Sýrii premiér Patr Fiala (ODS). Ten na sociálních sítích uvedl, že je zřejmé, že sázka na Rusko končícímu prezidentovi Bašáru Asadovi nevyšla. „Přejme Sýrii stabilitu a svobodu, nikoliv chaos nebo vládu teroristů,“ řekl. Ministerstvo zahraničí ve svém oficiálním vyjádření uvedlo, že posuzuje povstalce, kteří svrhli režim, velmi opatrně vzhledem k jejich minulosti.