Článek
"Zdůrazňujeme, že současný zákon představuje hrozbu pro investigativní žurnalistiku a obecně pro svobodu projevu a tisku. Ve své současné podobě nemá zákon i se svými sankcemi v jiných evropských právních systémech obdoby,“ uvádí ENPA.
"Minimem je dovolit zveřejnění policejních odposlechů, jestliže je to ve veřejném zájmu. Měly by být také zmírněny extrémní tresty za porušení zákona," uvádí se v prohlášení. Asociace ho vydala v souvislosti se středečním projednáváním novely zákona v ústavněprávním výboru české Poslanecké sněmovny.
"Schválení změn by bylo prvním krokem ve snaze vrátit českou legislativu do mezinárodních standardů,“ dodávají vydavatelé.
Podle textu schváleného v prvním čtení by informování o politicích jako účastnících trestního řízení nemuselo být trestné a bylo by možné zveřejnit totožnost podezřelého či oběti trestného činu, pokud by veřejný zájem na informování převažoval nad zájmem ochrany soukromí.
Politikové si chrání soukromí
Zákon v původní podobě byl přijat navzdory kritice, kterou vzbudil na domácí i mezinárodní scéně včetně v Evropském parlamentu. Kritici ho považují za porušení ústavního práva na svobodu projevu a na informace.
Zákaz zveřejňování odposlechů, který obsahuje, byl reakcí na několik politických kauz minulých let, ve kterých se objevovala jména jako Zdeněk Kořistka, Mirek Topolánek a Ivan Langer. Zastánci zákazu zveřejňování odposlechů tvrdí, že vážně zasahují do osobnostních práv.
Zákon teď mimo jiné zakazuje zveřejňování informací o podezřelých a obviněných během trestního řízení a zveřejňování informací z policejních odposlechů. Platí od 1. dubna. V případě jeho porušení hrozí až pět let vězení a až pětimiliónové pokuty.
Evropská asociace vydavatelů novin se sídlem v Bruselu reprezentuje více než 5 200 celostátních, regionálních a místních novin a webových mutací. Podle svého vyjádření diskuze ve sněmovně kolem "náhubkového zákona“ podrobně sleduje.