Článek
„Oznamuji, že jsem včera (v úterý) obdržela oficiální e-mail ze strany komise, že nebudou schvalovány programy 14–20 (2014–2020), aniž by existovaly prováděcí předpisy ke služebnímu zákonu," řekla ministryně senátorům v debatě o novele zákona o veřejných zakázkách.
Šlechtová uvedla, že komise porovnala uzavřenou dohodu o partnerství se schváleným služebním zákonem. České straně potom poslala dopis s varováním, že vzhledem k tomu, že služební zákon neobsahuje všechno, co se slíbilo v dohodě o partnerství, nemusí komise proplácet peníze z prvních výzev za nynější programové období 2014 až 2020.
Komise chce znát jasné termíny
Účinností služebního zákona a všech prováděcích předpisů EK podmiňuje schválení jednotlivých operačních programů upřesňujících podmínky čerpání dotací z EU v letech 2014 až 2020. Zákon začal platit loni v listopadu a účinný je od 1. ledna letošního roku, u Ústavního soudu ho ale mezitím napadl prezident Miloš Zeman, podle něhož schvalovací proces zákona odporuje ústavním principům a výhrady má i k některým jeho pasážím. Opakovaně kritizoval například vznik funkcí takzvaných politických náměstků.
Podle aktuálních informací ČTK chce Evropská komise od české strany znát časový rozvrh přijímání a platnosti vyhlášek, které budou konkretizovat pravidla zákona o státní službě. Zajímá ji také podoba budoucího odměňování úředníků, na jehož pravidlech se česká ministerstva ale zatím neshodla. První z jednání mezi zástupci komise a českou stranou se uskutečnilo minulý pátek, další se čeká na konci ledna či začátku února.
Zrychlené přijímání prováděcích vyhlášek neformálně slíbil český premiér Bohuslav Sobotka v prosinci na summitu EU předsedovi Evropské komise Jeanu-Claudeovi Junckerovi.