Hlavní obsah

Europoslankyně Nagyová přišla kvůli Čapímu hnízdu o imunitu

3:03
3:03

Poslechněte si tento článek

Aktualizováno

Europarlament v úterý zbavil imunity českou europoslankyni Janu Nagyovou (ANO) z frakce Patrioti pro Evropu. Již dříve doporučil její vydání k trestnímu stíhání v kauze Čapí hnízdo výbor pro právní záležitosti (JURI). Europoslanci zbavili imunity také německého poslance českého původu Petra Bystroně.

Foto: Milan Malíček, Novinky

Europoslankyně ANO Jana Nagyová

Článek

Kauza Čapí hnízdo se týká padesátimilionové dotace na výstavbu stejnojmenného multifunkčního areálu na Benešovsku. Podle žalobce se jednalo o dotační podvod a poškozování finančních zájmů EU.

Spolu s Nagyovou je stíhán i předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Oba loni v únoru pražský městský soud už napodruhé zprostil viny, proti tomu si však státní zástupce Jaroslav Šaroch podal odvolání k vrchnímu soudu, který má tento případ znovu projednat. Pro to ale musela být Nagyová nejprve zbavena imunity, kterou získala poté, co byla za hnutí ANO zvolena do Evropského parlamentu.

Babiš i Nagyová pochybení odmítají. Oběma hrozil až desetiletý trest, Nagyové za padesátimilionový dotační podvod a poškození finančních zájmů EU, Babišovi za pomoc k dotačnímu podvodu.

Kauza Čapí hnízdo

Práce na projektu přestavby zanedbaného statku a lihovaru u Benešova na konferenční centrum začaly v roce 2006. Majitelem se stala firma Imoba z holdingu Agrofert, který patřil Andreji Babišovi. Postupem času přešla pod akciovou společnost Farma Čapí hnízdo s anonymními majiteli. Tato firma po zákazu anonymních akcií v roce 2014 zanikla a Čapí hnízdo přešlo zpět pod Imobu, která spravuje nemovitosti skupiny Agrofert.

Dotaci ve výši 50 milionů korun projekt získal v srpnu 2008. Dokončen a otevřen byl o dva roky později, už v té době byl v médiích spojován s Babišem, který však vlastnictví odmítal. Týdeník Ekonom tehdy uvedl, že firma při žádosti o dotaci byla brána jako malý podnik a v případě propojení s kapitálově silnější společností by dotaci nezískala.

V roce 2011 bylo při jednom z auditů zjištěno, že Farma Čapí hnízdo požádala v roce 2009 o jednu platbu dřív, než uhradila příslušnou fakturu. Kvůli porušení podmínek byla firmě vyměřena pokuta, která včetně penále dosáhla šesti milionů korun. V roce 2012 však byla většina odpuštěna, firma zaplatila 37 000 korun plus penále.

Babiš rok poté v Reflexu uvedl, že s Čapím hnízdem nemá nic společného a neví, komu patří. Společnosti prý půjčil 400 milionů korun a má tam pronajatu jednu budovu. Jen rok nato uvedl, že skupina Agrofert převzala „ztrátovou a předluženou farmu“ Čapí hnízdo.

V roce 2015 policie začala prověřovat okolnosti získání dotace pro Čapí hnízdo. Babiš už předtím řekl, že si není vědom žádného pochybení. Věcí se začal zabývat Evropský úřad proti podvodům (OLAF) a stala se i hlavním tématem pro mimořádnou schůzi Sněmovny. Na ní Babiš původně majitele firmy sdělit odmítl, posléze však řekl, že Farmu Čapí hnízdo vlastnili v době získání dotace jeho dvě dospělé děti a bratr jeho partnerky. Sněmovna pak na návrh ČSSD mimořádnou schůzi přerušila do doby, než OLAF zveřejní výsledky svého vyšetřování.

Kauza přispěla ke konci Babiše na postu ministra financí. Ve funkci ho 24. května 2017 vystřídal člen ANO Ivan Pilný.

Bez imunity i Bystroň z AfD

Evropský parlament v úterý zbavil imunity také německého europoslance českého původu Petra Bystroně. Tohoto politika strany Alternativa pro Německo (AfD), označované za pravicově populistickou až krajně pravicovou, viní německá prokuratura z propagace protiústavních a teroristických hnutí.

O zbavení imunity požádalo mnichovské státní zastupitelství, které Bystroně obvinilo v souvislosti se zveřejněním fotomontáže, na které bylo několik politiků včetně bývalé německé kancléřky Angely Merkelové, současného kancléře Olafa Scholze či bývalého předsedy Evropského parlamentu Martina Schulze. Montáž má podle prokuratury vyvolat dojem, že hajlují. Je na ní také nápis „By, bye Melnyk“, který odkazuje na odchod Andrije Melnyka z funkce ukrajinského velvyslance v Berlíně v říjnu 2022.

Bystroň se podle německých médií v EP hájil tím, že jeho vyšetřování je politicky motivováno. Odvolával se i na uměleckou svobodu.

Bystroň se narodil v bývalém Československu a do Německa odešel s rodiči v 80. letech. Loni na jaře kolem něj vypukla aféra kvůli podezření, že od proruského serveru Voice of Europe přijímal úplatky. Bystroň odmítá, že porušil zákony. Od roku 2017 do loňského července byl poslancem německého Spolkového sněmu, loni v červnu byl zvolen poslancem Evropského parlamentu.

Výběr článků

Načítám