Eurokampaň vládních stran bude skromná

„Bude to lakmusový papírek k činnosti Fialovy vlády. Umím si představit, že volby způsobí obrovské pnutí ve vládní koalici,“ těší se předseda SPD Tomio Okamura. Volby podle toho bere náležitě vážně. S kampaní chce začít už za pár týdnů.

„Už na podzim chceme jít ven s nějakými billboardy. Začneme kontaktní kampaň, budeme pořádat besedy, hodně se jich bude účastnit i náš europoslanec Ivan David,“ popsal Právu Okamura.

Utratit chce mezi 10 a 20 milio­ny korun, což je méně než v roce 2019, kdy eurovolby vyšly podle výroční zprávy na víc než 23 milionů korun. Připouští však, že něco může přihodit Trikolora, se kterou SPD uzavřelo memorandum o spolupráci.

Oproti tomu vládní strany nepospíchají. ODS, TOP 09­ a lidovci stále řeší, zda půjdou do voleb za Spolu nebo zvlášť, jasno má být na podzim. „Pak budeme okamžitě pracovat na rozpočtu,“ řekla Právu europoslankyně Veronika Vrecionová (ODS).

Podle svého europoslance a místopředsedy Alexandra Vondry zaplatí občanští demokraté za volby zhruba stejně jako v roce 2019, kdy jejich kampaň vyšla na 20 milionů korun. V případě společné kandidátky Spolu by pak částka mohla být i nižší.

Lidovci chtějí oproti roku 2019, kdy je vyšla na 19 milionů korun, levnější kampaň. „Počítáme s rozpočtem 6 až 10 milionů korun,“ řekl Právu europoslanec a lídr kandidátky Tomáš Zdechovský. „Chceme kampaň vést efektivně. Nebudeme vyhazovat za hlouposti. Víc to postavíme na sociálních sítích,“ popsal Právu.

Záležet však bude také na zmíněné dohodě se Spolu. V případě koalice by lidovci částku za kampaň také snížili.

Piráti podle svého europoslance Mikuláše Peksy počítají s rozpočtem asi deset milionů korun, tedy skoro stejnou částkou, jakou dali v roce 2019. „Kampaň do EP běží efektivně pořád, byť samotné plakáty se nejspíš budou vylepovat až zhruba měsíc nebo dva před volbami,“ řekl Právu.

Oproti roku 2019 víc zaplatí Starostové. Počítají s částkou okolo 15 milionů korun, což je asi o 9 milionů víc než v roce 2019, a to proto, že příští rok půjdou do voleb sami, zatímco v roce 2019 šli v koalici s TOP 09­. STAN vedou do voleb europoslanec Jan Farský a neúspěšná prezidentská kandidátka Danuše Nerudová.

TOP 09 ještě o penězích nemá jasno. „Rozpočet na příští rok nyní chystáme, je předčasné zveřejňovat částku,“ uvedla předsedkyně Sněmovny a strany Markéta Pekarová Adamová.

ANO, které v roce 2019 utratilo za eurovolby zdaleka nejvíc – přes 32 milionů korun, ještě uzavřený rozpočet nemá. Místopředsedkyně Sněmovny Klára Dostálová, o které se uvažuje jako o lídryni kandidátky, se beztak domnívá, že peníze nejsou to hlavní. „Evropa zoufale potřebuje méně květnatých projevů a více zdravého rozumu. Jsem přesvědčena, že většina našich občanů už to dobře ví, bez ohledu na to, kolik bude mít která strana rozpočet na kampaň,“ napsala Právu.

Vyššímu rozpočtu se kupodivu nebrání SOCDEM a KSČM, které skončily po neúspěchu ve volbách 2021 mimo Sněmovnu. „Počítáme s částkou mezi 10 a 15 miliony korun,“ řekl Právu šéf SOCDEM Michal Šmarda. Kampaň podle něj bude navazovat na krajskou na podzim.

„V tuto chvíli jednáme s dalšími partnery, s nimiž bychom rádi našim občanům pro evropské volby nabídli sjednocenou levicovou kandidátku a nezávislé osobnosti. Předpokládám, že náklady se budou pohybovat okolo max. 20 milionů korun,“ napsala Právu šéfka strany a europoslankyně Kateřina Konečná. V roce 2019 její strana dala za volby 9,7 milionu korun.

Kromě rozpočtu strany ladí i témata. „Jsou to evropské volby, měly by být hlavně o tématech, která skrz Evropský parlament ovlivňují českou politiku. Válka vliv mít může, ale ne kardinální,“ myslí si Vondra.

Vrecionová vnímá jako jedno ze stěžejních témat „green deal“, zákaz spalovacích motorů a energetiku. „Je důležité si říct, jakou cestou jít. Zda zakazovat, přikazovat nebo sledovat i sociál­ní dopady,“ řekla Právu. Zdechovský by rád akcentoval v kampani témata bezpečnost, migraci, inflaci a životní prostředí, Peksa zase volby odhadl jako střet mezi konzervativci a liberály.

Výdaje za volby ovlivňuje výrazně stav stranických účtů. Hospodaření vládních občanských demokratů loni skončilo ve ztrátě 69 milionů korun, ještě hůř dopadlo ANO, které skončilo v minusu 129,6 milionu korun, STAN ve ztrátě 31,8 milionu korun, lidovci v minusu 17,6 milionu korun, SPD 17,3 milionu korun a TOP 09 ve ztrátě 9,7 milionu korun. Piráti jako jediná parlamentní strana loni hospodařili s přebytkovým rozpočtem.