Článek
"Mohou pomáhat při snižování pesticidů na polích, snižovat náklady při výrobě potravin, ale i sloužit jako lék pro strádající," vyjmenovala pro Novinky poradkyně americké ministryně zahraničí Condoleezzy Riceové Madelyn E. Spirnaková. Námitky zaznívající v rámci EU proti GMO odmítá.
"Argumenty musejí být založené na vědeckých základech, ne na pocitech," komentovala odpor k biotechnologicky upraveným plodinám. Upozornila také na skutečnost, že i odpůrci genetických změn se budou muset novým trendům přizpůsobit. Upravené rostliny nyní pěstuje osm miliónů farmářů na celém světě, v USA tvoří dokonce až 60 procent celkové produkce.
"Farmáře k ničemu nenutíme. Chápeme, že si musejí sami zjistit, zda je vše bezpečné a jak to ovlivňuje životní prostředí," uvedla diplomaticky. Budoucnost GMO vidí zejména v rozvojovém světě, kde mohou plodiny zachraňovat denně tamní obyvatele před smrtí hladem.
Náskok USA už EU nedožene
Ředitel Potravinářské komory ČR Miroslav Koberna je mnohem tvrdší. EU podle něj zmeškala svou šanci. "Nástup biotechnologií se v mnohém podobá vynálezu páry. Je to revoluce, dopady na lidstvo budou srovnatelné," konstatoval ředitel Potravinářské komory Miroslav Koberna. Podle něj se "Evropa dobrovolně rozhodla pokračovat v jízdě na koni, než aby dala přednost železnici".
Náskok USA, jak konstatoval, už nikdy Unie nedožene. "Budeme odkázaní jen na nákup technologií," řekl dále. Evropská komise podle něj udělala z GMO umělý problém. "EK vytvořila bariéru dovozu kvůli ochraně před přílivem potravin ze světa. Nyní se to obrací proti ní," konstatoval Kaberna.
Geneticky modifikované plodiny rostou v současnosti na Zemi na ploše o výměře 67,7 miliónů hektarů. Pěstuje je osm miliónů farmářů v osmnácti zemích, jednu třetinu produkují země tzv. třetího světa. Právě tam je podle biotechnologů jejich budoucnost. Státy bojující s chudobou přijímají pokroky v zemědělství rychleji než například EU čelící naopak drahé nadprodukci potravin.
Značení potravin v EU
Zákazník členského státu EU se o tom, zda je zboží vyrobeno z GMO, dočte na etiketě. Značení je povinné pro produkty obsahující více než 0,9 % GMO schválených pro evropský trh. Pravidlo Brusel zavedl vloni od 18. dubna, pro Prahu platí ode dne vstupu do společenství, tj. od 1. května 2004.
Výhody GMO: |
méně práce pro farmáře |
snížení pesticidů v přírodě: tj. zlepšení ekologie, omezení eroze půdy |
důkladná kontrola ze strany státu |
naděje pro budoucnost: vitamíny, léky přímo v plodech, zvýšené výnosy v třetím světě |
Nevýhody GMO: |
obavy z rezistence rostlin a škůdců |
možné poškození biodiverzity; nekontrolovatelný únik genů do okolí |
GMO jako zahraniční politika USA |
několik velkých firem ovládne trh s potravinami na Zemi |
náboženské důvody: pro muslimy nepřijatelný gen z prasete v rostlinách, pro hinduisty kraví gen atd. |
Anketa
Co je GMO
Vznik geneticky modifikovaného organismu (GMO) připomíná rozstříhání a slepení filmového pásu.
Představte si několik stovek roliček rozprostřených na louku - to je DNA, tedy kyselina deoxyribonukleová, nositelka genetické informace.
Biotechnolog vezme jedno z těch desítky tisíc políček a rozstřihne jej. Do prázdné mezery poté vloží gen/políčko filmu z jiného organismu, o němž ví, že rostlině přinese určitou vlastnost, například odolnost vůči hmyzím škůdcům, virovým nebo plísňovým chorobám.
Zdroj: Monsanto