EU odsouvá opatření na boj s terorismem. Česko je přitom připraveno

„Systém zvýší bezpečnost, budeme mít přesné informace včetně biometrických údajů o lidech, kteří přicházejí do Evropské unie ze třetích zemí,“ popsal mluvčí ministerstva vnitra Miroslav Jašurek. Desátého listopadu se tak ovšem nestane.

Eurokomisařka pro vnitro Ylva Johanssonová sice ve své funkci brzy skončí, ještě však stihla oznámit: „Tento termín není na stole a žádnou časovou osu nemáme.“ Německo, Francie a Nizozemsko totiž nejsou připraveny, na rozdíl od Česka. To je totiž obklopeno zeměmi Unie a systém proto muselo zavést „jen“ na mezinárodních letištích.

Ten úspěšně otestovalo, což potvrdilo i ministerstvo vnitra. V ostrém provozu ale zatím nefunguje. Čeká se na zbylé členské státy.

„Byli jsme připraveni spustit systém na začátku října, to byl původní termín. Ten se prodloužil o měsíc, což se rovněž nesplnilo. Jsme pro to, aby se spustil co nejdříve,“ řekl Novinkám Josef Urban, mluvčí české cizinecké policie.

Zmíněné tři země mají problémy se zaváděním počítačových systémů , Francie přitom už zavedení pozdržela loni. Paříž se totiž obávala, že nový systém zkomplikuje konání velkých sportovních akcí, loni Francie hostila mistrovství světa v ragby, letos olympijské hry.

O tomto Entry-Exit Systemu (EES), tedy elektronickém systému příchodů a odchodů mezi třetími zeměmi a Schengenem, se přitom v Bruselu mluví už šestnáct let. Už tehdy se uvádělo, že místo razítka do pasu se musí zavést elektronická evidence včetně otisků prstů a snímků obličeje.

„V roce 2006 žilo v Unii odhadem osm milionů nelegálních imigrantů, z toho 80 procent v oblasti Schengenu. Pravděpodobně více než polovina ilegálních imigrantů přicestovala do Unie legálně, ale poté zůstala déle, než kolik měli dovoleno, a tím se stal jejich pobyt nelegálním,“ popisovala zpráva Evropské komise. Takoví lidé měli povolení například na 90 dnů, ale zůstali déle, často i napořád.

S návrhem na EES nakonec přišla Komise až v roce 2016, o rok později se všechny zúčastněné strany dohodly na zavedení systému v roce 2022, pak v roce 2023 a následně 2024. „Nyní jsme dostali zprávu, že by mohl být zprovozněn do konce roku, ale čeká se na připravenost zmíněných tří zemí,“ řekl Jašurek.

Menší optimisté hovoří až o příštím roce, komisařka Johanssonová navíc uvedla, že nemusí jít o jeden „velký třesk“, ale postupný náběh.

Podle Komise samotné se přitom jedná o klíčové opatření pro boj s nelegální migrací, kriminalitou a terorismem. „Nahradí současný systém ručního razítkování pasů, které trvá dlouho a neposkytuje spolehlivé údaje přechodu hranic a neumožňuje systematicky odhalovat osoby, které překročí povolenou dobu pobytu,“ uvádí Komise na svém webu.

Právě nelegální migrace je pro Unii stále větším problémem. Z dat Eurostatu vyplývá, že v roce 2020 zachytily členské státy na svém území 557 tisíc osob, které na jejich území pobývaly nelegálně. Loni jich bylo přes 1,2 milionu, došlo tedy k nárůstu o více než sto procent.