Článek
Počet nakažených i většina dalších křivek klesá, reprodukční číslo R je přibližně na hodnotě 0,7. Máme vyhráno? Jak si myslíte, že se to bude vyvíjet dál, a co je potřeba, abychom se dostali zpět k normálnímu způsobu života?
Vyhráno není, ale je to dobré. Musíme se vyvarovat podobných chyb jako na jaře, tedy musíme rozvolňovat v pozvolném tempu a nesmíme zapomenout, že kdykoliv se to začne rozjíždět, budeme muset zase zatáhnout. Virus nezmizí, populace není ještě zdaleka promořená a imunitní hráz tu také není vytvořená. Navíc to začíná být trochu chimérou, protože protilátky vydrží nějakých šest měsíců, takže trvalé imunity asi nejsme schopni dosáhnout.
Na rychlé rozvolnění zapomeňme. Blatného PES to nedovolí
K rozvolňování v pátek ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) představil protiepidemický systém neboli PES. Co si o něm myslíte?
Myšlenka je výborná. Za iniciativu Koronerv jsme předkládali irskou tabulku, ale tohle je ještě lepší. I z psychologického hlediska je to pro populaci dost uklidňující věc, protože bude vědět, že každý krok má nějaké parametry, které odráží stupeň restrikcí, a dá se do určité míry předvídat, co bude když. A vděčíme za to především skupině kolem Jana Kulveita (vědec z Oxfordské univerzity) a Jakuba Steinera (ekonom).
Neobáváte se, že by to mohlo skončit stejně, jako na jaře tzv. covidový semafor, který měl plnit podobnou úlohu?
Semafor byl něco jiného. Původní myšlenka byla podobná, ale pak už nedošlo k dopracování do této podoby. Nepřirovnával bych to k semaforu.
Tím se dostáváme i ke komunikaci resortu zdravotnictví, která v minulosti nebyla dobrá a vy sám jste jako kritik volal po jejím zlepšení. Rozdíl v komunikaci resortu pod vedením Blatného oproti érám jeho předchůdců je znatelný. Jak to hodnotíte vy, jste spokojen se současnou komunikací resortu?
Vnímám komunikaci rozhodně jako lepší. Ještě nás čeká komunikace ohledně vakcíny, která bude důležitá. Komunikace obecně není nikdy málo.
Neměl by tu být strach z toho dát restauraci své telefonní číslo, protože to je právě to, čím můžeme pomoct trasování.
Je něco, co vám jako odborníkovi chybí? Co by měl resort dělat a nedělá to, nebo vidíte nějaké mezery?
Pořád největší slabinou je testování a trasování. To se zlepšilo, ale třeba při otevření restaurací bych stejně jako na západě opravdu zavedl to, že se budou dávat kontaktní informace při vstupu do podniku. Strach z toho, že někomu dám v restauraci své telefonní číslo, by tu neměl být, protože to je právě to, čím můžeme pomoct trasování.
Dále například screeningové testování by rozhodně nemělo zůstat jen u seniorských domů. Do fáze rozvolnění je potřeba vědět, kde se virus všude pohybuje, a to se jinak než tímto důležitým testováním nezjistí.
Je údajně i dost lidí, kteří mají příznaky, a zůstávají doma, nejdou se testovat. Měli bychom ty lidi nějakým způsobem motivovat k tomu, aby se nechali testovat a vysvětlili jim, že to není nic, co je nějak stigmatizuje nebo vyřadí. Tímto bych zároveň apeloval i na firmy, aby třeba testovaly své zaměstnance.
Při dobrém trasování a testování za podmínky, že odhalíme naprostou většinu pozitivních, můžeme do budoucna žít bez jakýchkoliv větších omezení.
Zlepšení v důležitém ukazateli. Podíl pozitivních testů v ČR klesá
Jsou testovací kapacity dostatečné? Denně můžeme v současnosti dělat zhruba 52 tisíc testů, avšak těchto čísel nedosahujeme a je evidentní, že v populaci je stále velké množství nakažených.
To záleží na podílu pozitivně testovaných.
Ten je stále vysoký. A to i přesto, že jsme v uplynulých dnech klesli na 27 procent pozitivních z počtu provedených testů.
No právě, všechna ostatní čísla se zlepšují, ale toto zůstává vysoké. Když máte třetinu ze všech testovaných pozitivní, tak je to hrozně moc. Znamená to, že v populaci je dost pozitivních lidí, o kterých nevíme.
Když je tolik pozitivních lidí, kolik bychom tedy měli testovat?
V prvé řadě potřebujeme, aby byl obecně velký přístup k antigenním testům. Kolik bychom měli testovat, to ukáže následujících pár dní. Jestliže začne velmi rychle padat číslo pozitivních záchytů, a spadne během pár dnů třeba k deseti procentům, tak bych řekl, že 50 tisíc bude ještě stačit. Pořád bych se ale zaměřil spíš na lidi, kteří se odmítnou nechat testovat. Je třeba také rozšířit screeningové testování nejen na seniorské domovy, ale také do špitálů, aby se vědělo, zda a kolik je pozitivních zdravotníků.
Jaká může být v současné době promořenost?
V populaci může být nakaženo klidně 400 tisíc, půl milionu lidí.
Vyšší stupně základních škol a gymnázia jsou rizikovější a do Vánoc bych je neotevíral.
Měl by se vrátit do hry projekt plošného testování, který chtěl uskutečnit exministr Roman Prymula a po nástupu současného ministra Blatného se od záměru upustilo?
Myslím, že to, co udělalo Slovensko, by se tu mělo do určité míry udělat taky. Teď to je sice důležité, ale není to úplně akutní, protože virus stále držíme pod kontrolou opatřeními a kontakty jsou minimální. Má to ale význam ve chvíli, kdy začneme masivně rozvolňovat. K tomuto testování by se mělo přikročit ve chvíli, kdy lidi pustíme do obchodu a budou se moci volněji pohybovat nebo když otevřeme další ročníky škol. To jsou epidemiologicky významné kroky.
Zmínil jste antigenní testy. Jak na ně nahlížíte vy? Je oprávněná kritika na jejich účinnost, potažmo neúčinnost?
Já myslím, že není. Záleží, které testy používáte, ale my třeba v IKEMu máme testy, u kterých je citlivost 90 procent. Citlivost těch testů se zvyšuje s virovou náloží, takže infekční lidi by antigenní testy měly o to víc odhalit. To se málo ví. Nepochopil jsem tedy debatu o citlivosti, protože ta je pro epidemiologické šetření a opakované testování v domovech naprosto dostatečná.
V domovech seniorů jsou antigenní testy spolehlivější
Každopádně je třeba říct, že tento test není možné použít k přesné diagnóze. Když přijde někdo, kdo smrká, tak mu nemůžete udělat jen antigenní test, musíte mu udělat i klasický PCR test.
Od 18. listopadu se mají do lavic vrátit první a druhé ročníky základních škol. Když by se situace nezhoršila, tak by se podle PES mohly vrátit všechny třídy prvního stupně. Jak to vidíte?
Zaprvé bych to rozhodně individualizoval. Rodiče, kteří se na to necítí, by měli možnost rozhodnout, jestli pustí dítě do školy. Ta možnost prý sice je, ale lidé o ní moc neví. Pokud ale dítě do školy nepošlou, tak je třeba to respektovat. Tím se sníží nálož mezi dětmi.
U těch, co do škol půjdou, je potřeba zajistit, aby v dané třídě nebylo více žáků, než je nutné. Každá budova i třída je jiná. Pokud bude ale situace vypadala příznivě, tak nejsem proti pustit první stupeň, který je stále méně rizikový než ten druhý a gymnázia. Vyšší stupně a gymnázia jsou rizikovější a do Vánoc bych je neotevíral.
Jsem ale rozhodně pro testování učitelů.
Jak se návrat dětí do školy projeví na statistikách, například čísle R? S tím, jak půjdou do školy děti, zvedne se i mobilita obyvatel, která je teď nízká, což výrazně dopomáhá zlepšování situace.
To se určitě stane. Číslo R by se nemělo zvýšit nad 0,8. Pokud by číslo výrazně stouplo, tak se budeme muset o krok vrátit tam, kde jsme byli, tedy k zavření škol, nebo přidat někde jinde. Například nařídit firmám home office, tak aby se R povedlo zase stlačit.
Číslo R je jen jedním z parametrů. Jakmile by ale skočilo nad jedna, museli bychom s rozvolňováním zase hodně ubrat.
Křivky se začaly výrazněji lámat dolů na přelomu měsíce. Tušíte, které opatření se na tom nejvíce podepsalo?
Podepsala se ani ne tak opatření jako to, že v jednu chvíli lidé skutečně začali důsledně dodržovat opatření a výrazně omezili své kontakty. To bych viděl jako nejdůležitější faktor.
PES: Plošně se studenti vrátí do lavic na stupni 2
To, co nás může srazit zpět k černějším scénářům, je to, že se virus dostává do zranitelných skupin. Na začátku září byl podíl nakažených seniorů nad 65 let zhruba 10 procent, nyní je to přibližně 19 procent. Co takové nárůsty způsobilo - mnoho nakažených ve společnosti, nedostatečná opatření v seniorských domovech nebo něco jiného?
Je to složitější. K rizikovým skupinám se to vždy do určité míry přeleje. Jsou nejchráněnější, ale kontaktům se nedá úplně zamezit. Do seniorských domů se to dostat nemělo. Je to chyba, protože tam testování mělo začít probíhat dřív, upozorňovali jsme na to už na jaře.
Co dalšího se podle vás zanedbalo, kde a kdy třeba udělala vláda chybu?
Myslím, že největší chyby se staly na konci léta. Teď už to vypadá, že to s docela odřenýma ušima zvládneme, jde už jen o to, abychom se do toho nedostali znova. Jedna věc je, že jsme obecně skeptici, nevěříme ničemu a ke všemu přistupujeme pomalu a s nedůvěrou a k tomu komunikace byla až donedávna špatná. Podle mě se projevila jasná snaha nebýt nepopulární a vyjít každému vstříc. To se prostě nedá. Někdy je potřeba být nepopulární.
Jsou momentální opatření dostatečná ke zvládnutí situace, tak abychom se vrátili k normálnějšímu životu?
Jsou. Nemusí se rozhodně zpřísňovat.
Je nějaké opatření, které je podle vás zbytečné a obešli bychom se brzy bez něj?
Úplně zbytečné nebylo asi žádné, ale první opatření, které by se mohlo zrušit, by mohlo být asi vycházení v noci.
Hrozí stále kolaps nemocnic? Podle nejnovějších dat ministerstva zdravotnictví je nakaženo zhruba 11 tisíc zdravotníků, a právě ti jsou pro fungování systému nepostradatelní, přístroje nakoupíme, zdravotníky ne.
Úplný kolaps asi v tuto chvíli nehrozí. Situace je trochu lepší, ubylo i nakažených zdravotníků. To zatížení nemocnic ale stále trvá a jsme ve fázi omezování různé péče.
Viru se chtít bude, ale jestli ho k třetí vlně pustíme, to záleží na nás
Deset vakcín proti covidu je v třetí fázi klinického výzkumu, nejslibněji vypadá vakcína společností Pfizer/BioNTech. My se k ní stále upínáme jako k jakémusi světlu na konci tunelu. Zachrání nás, zvláště pokud zde budou skupiny lidí, které se nebudou chtít nechat naočkovat?
Nezachrání. Lidi to vnímají tak, že vakcína bude úplným koncem toho všeho. Ono to ale neskončí nikdy. Vakcína nám pomůže, ale vzhledem k tomu, jak dlouho trvá imunita po prodělání nemoci, tak se stejně budeme muset přeočkovávat. Nevíme přesně, jak bude fungovat, ale rozhodně to celé posune někam jinam, k normálu. Stoprocentně to ale všechno nevyřeší a stejně si budeme muset na koronavirus dávat pozor.
Musí to ale být dobře komunikováno a spojeno s masivní informační kampaní. Na ovlivnění lidí totiž kolikrát stačí jeden člověk, který řekne, že mu po očkování brní pravá noha. Zlehčuji to, ale je to bohužel tak.
Dušek: Jsme v bodě zlomu, na experimenty není prostor
V současnosti bojujeme s druhou vlnou epidemie koronaviru. Očekáváte, že přijde i třetí vlna, jak se polemizuje?
To záleží jen na nás, jestli ta třetí vlna přijde. Viru se chtít bude, ale jestli ho k tomu pustíme, to záleží na nás. Samozřejmě už ta vakcína sníží riziko třetí vlny, ale budeme muset být na pozoru, abychom stihli v případě zhoršování situace rychle přistoupit k nějakým opatřením.
Tam ale opět můžeme narazit na nechuť lidí dodržovat opatření.
No, to pak budou mít zase to samé. Zase bude lockdown.
