Článek
Koronavirus se už rychle šíří i v Evropě, jak se proti němu preventivně chránit?
Základní je zabránit expozici infekčním osobám, i kdyby byly bez příznaků, rychle najít a izolovat nemocné a taky mít pod kontrolou jejich kontakty. Individuální ochrana spočívá v ochraně horních dýchacích cest, případně i očí a v mytí či dezinfekci rukou.
Není známý případ nakažení dítěte do dvou let
Postihuje i děti?
Případy nákazy malých dětí dosud nebyly zaznamenány a zatím pro tento jev není jednoznačné vysvětlení.
Počkejte, ale Francie už potvrdila nákazu u čtyř dětí.
Jde však o starší děti. Já hovořím o těch nejmenších, tedy předškolního věku. Děti do dvou let mají oslabenou imunitu. A zatím není známý případ nakažení dítěte do dvou let. To je zvláštní. (V čínském Wu-Chanu přenesla matka virus na narozené dítě, pozn.red. )
A zkoumá se to?
Zatím ne, protože na to nejsou kapacity. Na takovéto věci bude čas, až se podaří zvládnout epidemii, tedy až se zvládne to nejakutnější.
Virus napadá hlavně plíce, ale co ostatní orgány?
Virus je přítomen v krvi, je tedy možný jeho rozsev po organismu a poškození různých orgánů. Vylučuje se močí, poškozené proto mohou být ledviny. Nejvíc ale umí tento virus ublížit zápalem plic a taky tím, že rozhodí jinou, do té doby třeba i dobře kompenzovanou chronickou nemoc.
Říkáte, že se vylučuje močí. Znamená to, že se může koronavirus šířit močí?
Ano, je to možné, ale toto zjištění je poměrně nové a spolehlivě zatím nebylo prokázáno, že by se někdo touto cestou nakazil. Ono vůbec u většiny lidí, kteří koronavirus dostali, se přesně neví, jak se nakazili.
Hlavně žádnou paniku, hlavní je osobní hygiena, vzkazuje epidemiolog
Předpokládá se pouze, že je to vzdušnou cestou, ale klidně by to mohlo být i odpadní vodou. Ale tím, že virus úplně nepřežívá ve vnějších podmínkách, což však také nevíme úplně přesně, tak to asi nebude významný způsob šíření viru, tedy močí. U jiných nákaz, kde se vylučuje do moči, je moč nejméně významným způsobem přenosu.
Prý lidé, kteří se vyléčili, mohou být dál přenašeči onemocnění? Co v takovém případě dělat?
To je zatím ještě velkou neznámou. Dosud jsme vycházeli z toho, že pacient po prodělané infekci získává imunitu a infekční není.
Znamená to, že teď se tato skutečnost bude přehodnocovat?
Stále doufáme, že o pacienta, který prodělal nemoc, se nějakou dobu, minimálně teď, nemusíme starat. Pacienti, kteří jsou vyšetřeni na přítomnost koronaviru, když ho v sobě nemají, jsou pouštěni domů. Pokud jde o ty, co nemoc prodělali, tak nemají žádné doporučení, jak se mají chovat. Předpokládá se ale, že alespoň časově omezenou dobu mají imunitu, ale jak dlouho, to nevíme. Kolem této nemoci je mnoho neznámého.
Odborník na viry v čele Ústavu epidemiologie a ochrany veřejného zdraví Lékařské fakulty Ostravské univerzity Rastislav Maďar.
Za jakých podmínek by Světová zdravotnická organizace (WHO) vyhlásila celosvětovou epidemii?
Pandemie je definována bez konkrétních čísel jako epidemie velkého rozsahu zasahující všechny kontinenty. WHO to upřesňuje jako šíření viru v několika zemích různých WHO regionů. To už v podstatě aktuální situace splňuje teď.
Pokud by ji vyhlásila, znamená to, že by se svět například omezil v cestování?
Ano, cílem je vždy zanechat pohybu lidí i obchodu co nejdéle, ale vyhlášení celosvětové pandemie vytváří předpoklady k tomu, i právní, aby mohlo být doporučeno necestovat do některých oblastí. To se například při epidemii SARS stalo kanadskému Torontu.
Vyléčená žena se koronavirem znovu nakazila
WHO doporučila, aby se tam necestovalo, a Toronto se bránilo. Poškozovalo ho to finančně. Nicméně bylo to prioritní z hlediska ochrany veřejného zdraví.
Kdy se celosvětová pandemie vyhlásila naposledy?
Poslední pandemií s potenciálem globálního ohrožení populace byla tzv. mexická chřipka A H1N1 v roce 2009. Nemusí to být ale vždy jen akutní věc z období předchozích týdnů. Za pandemii je např. považováno i celosvětové rozšíření infekce HIV/AIDS. K vyhlášení stavu ohrožení veřejného zdraví mezinárodního významu došlo i u horečky zika a eboly.
Co by to znamenalo pro Česko?
Každá země je zodpovědná za ochranu zdraví své populace sama o sobě. Zlepšení mezinárodní komunikace a koordinace umožnilo už vyhlášení stavu ohrožení koncem ledna. V ČR by se stalo aktuálním využití pandemického plánu, který řeší mnoho detailních aspektů možné pandemie, včetně rychlé diagnostiky či dostupnosti léčby.
Nemáte obavu, že počty nakažených a obětí přerostou dosud známé virové epidemie včetně chřipky?
Skutečné počty nakažených zjistíme asi až potom, až epidemie ustane nebo úplně odezní a udělají se protilátkové průzkumy. Zatím víme hlavně o těžších formách, které vyžadují nemocniční péči, a o jejich nejbližších kontaktech. Těch je jen relativně malá část ze všech. Proto je možné, že nakažených bude i víc než u chřipky, mrtvých však přitom nemusí být zdaleka tolik.
Kdy se dá očekávat lék na tento virus?
Léky se aktuálně testují na pacientech hlavně s těžší formou nemocí v Číně, ale i v dalších zemích. Jejich bezpečnost je už známá z použití u jiných epidemií v minulosti, proto nebudou vyžadovat tak zdlouhavé klinické zkoušení a mohly by být k dispozici mnohem dříve než vakcíny.
Vrátil jste se ze zahraničí. Kde jste byl?
Byl jsem v Malajsii. Kdybych byl v Číně, tak už jsem byl v karanténě. Malajsie měla a má své případy, tedy nejen importované, ale i případy šíření mezi domácí populací, ale zatím u čínské minority.
Vyšetřovali vás, když jste se vrátil do Česka?
Ne. Na to nejsou finanční prostředky a já nemám žádné příznaky. Vyšetření se soustředí na ty, co nějaké zdravotní potíže mají.
A hlídáte se?
Nepředpokládám, že bych onemocněl. Nemám žádné potíže. Pokud bych je měl, okamžitě to nahlásím a nechal bych se vyšetřit. Teď situace není ve světě tak úplně dramatická, včetně Evropy, jak to často média líčí. Je však pravda, že nikdo neví, jak bude situace třeba za čtyři měsíce vypadat. Proto musíme být stále obezřetní. A nepodcenit žádný případ.