Článek
Jak již Právo informovalo, systém elektronických náramků spustil resort v tichosti minulý týden. [celá zpráva]
Projekt v pátek představil ministr Kněžínek spolu s šéfkou Probační a mediační služby (PMS) Andreou Matouškovou. Ta upozornila, že ne pro každého domácího vězně je monitoring vhodný, a to například s ohledem na jeho zdravotní stav. Lidí odsouzených k trestu domácího vězení je nyní 125. Ne všichni zatím náramek mají. Někteří se jen pravidelně hlásí úředníkům.
Náramek mají nyní například lidé odsouzení za maření výkonu úředního rozhodnutí nebo za krádeže.
Část náramků by mohla v budoucnu hlídat i vazebně stíhané, podle Kněžínka to však zřejmě připadá v úvahu jen u tzv. útěkových vazeb.
Ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (vlevo) a ředitelka Probační a mediační služby Andrea Matoušková
Systém funguje tak, že v domově odsouzeného je umístěno zařízení vysílající rádiový signál do centrály, odkud se na všechny vězně dohlíží. Náramek mají vězni připevněný nad kotníkem a úředníci díky němu zjistí, zda jsou vězni v oblasti pokryté signálem. Pokud by odsouzený byl mimo dosah, náramek vyšle družicové signály a vězeň bude lokalizován.
Devět let příprav
Zavádění náramků se vleklo devět let, s elektronickým dohledem počítala již novela, která vstoupila v platnost v lednu roku 2009. Tendry na výběr dodavatele ale končily neúspěchem. Izraelskou firmu SuperCom vybral stát loni v září v šestém výběrovém řízení.
Kněžínek připomněl, že náramky měly původně stát dvě miliardy korun. Ministerstvo nakonec za prvních 280 zařízení včetně softwaru zaplatí 15,6 miliónu korun a při plném využití opce, která je až na 2500 náramků, nakonec 93 miliónů.