Hlavní obsah

Elektrárna přišla o licenci, u ÚS si stěžovala marně

Poslední možnost, kterak zvrátit rozhodnutí justice znamenající odebrání licence pro fotovoltaickou elektrárnu FVE Kojetín, nedopadla pro majitele zařízení dobře. Stížnost společnosti Solar 6 totiž v pondělí smetl ze stolu Ústavní soud (ÚS). Argumenty solárníků označil jen za pokračující polemiku s předchozími soudními rozhodnutími a pozastavil se i nad tím, že firma do stížnosti psala důvody pro své tvrzení, které dříve u soudů nijak neuvedla.

Foto: Petr Kozelka, Právo

Ústavní soud

Článek

Elektrárna dostala licenci v polovině prosince 2010. Právě v prosinci se konal učiněný hon na licence, protože od začátku roku 2011 začínala platit nová pravidla pro výkupní cenu elektřiny, a tak mnozí majitelé elektráren dělali všechno pro to, aby zařízení dostala licenci ještě před půlnocí 31. prosince 2010. A mnozí neváhali licenci získat i podvodně, když Energetickému regulačnímu úřadu (ERÚ), který licence vydával, tvrdili, že zařízení je plně funkční, ačkoli ve skutečnosti se jednalo o staveniště.

Udělení podobných licencí pak zpochybnil nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman sérií žalob ve veřejném zájmu. Stejně tomu bylo i v tomto případě. Komplikovaný spor nakonec dospěl k tomu, že Krajský soud v Brně a posléze i Nejvyšší správní soud žalobě nejvyššího státního zástupce vyhověly a zrušily rozhodnutí ERÚ o poskytnutí licence.

Firma ve stížnosti namítala, že žila v dobré víře, že všechny podmínky pro licenci splnila. „Nesouhlasí s tím, aby jí nyní po letech byla z ‚iniciativy‘ nejvyššího státního zástupce licence následně odebrána. Případná pochybení ERÚ v řízení o vydání licence jí nemohou jít k tíži,“ napsala společnost.

Směnný provoz nebrání svěření dítěte do střídavé péče, připomněl Ústavní soud

Domácí

Senát ÚS se soudcem zpravodajem Vojtěchem Šimíčkem ale neměl pro tyto stesky pochopení. „Ústavní stížnost není důvodná. Obecné soudy totiž řádně a přesvědčivě vypořádaly všechny stěžovatelkou uplatněné námitky, provedly odpovídající skutková zjištění, učiněné právní závěry se jeví jako logické,“ zdůraznil Šimíček.

Šimíček upozornil, že nelze rozhodnutí justice označit za protiústavní z důvodů, které firma vůbec v předchozí době nezmínila. „Takto by nastala absurdní situace, kdy by ÚS přezkoumával rozhodnutí obecného soudu, ačkoliv tento soud neměl žádný důvod, pro který by se měl zabývat určitou argumentací, která mu nebyla zřejmá, jelikož ji stěžovatel nepoužil a „vyčkal“ s ní teprve na řízení před ÚS,“ dodal Šimíček.

Výběr článků

Načítám