Ekonom: Babiš ztratil šanci na nižší zadlužení

„Andrej Babiš už ztratil možnost, aby to vypadalo, že to dopadlo lépe, než se čekalo. Letos pravděpodobně naplníme 500 miliard. A nemyslím si, že bude mít čas to snížit do příštích voleb. Naopak budou politici před volbami tlačit na to, aby využili rozpočet naplno. Tu sníží někomu daně a jinde zase přidají,“ řekl Novinkám.

Zároveň ale připouští, že i často zmiňované „umělé“ udržování zaměstnanosti skrz kurzarbeit je za současné situace zřejmě namístě. „Myslím, že na tom není nic špatného. Nicméně, když se potom budeme chlubit tím, jak máme nízkou nezaměstnanost, tak musíme chápat to, že velkou část z toho platíme ze státního rozpočtu. Stejně je to i se zvyšováním platu učitelům nebo zaměstnanců ve státním sektoru, což je opět správně, ale otázka, jestli v současné situaci,“ uvádí Stroukal.

„Takže (Babiš) se podle mě bude chlubit spíše těmito věcmi než tím, že by snižoval zadlužení. To dneska asi nikoho úplně netrápí,“ doplňuje.

Předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová přitom již dříve varovala před rychlým zadlužováním českého státu. Dosavadní symbolické hranice deficitu státního rozpočtu jsme však podle ekonoma již překročili. „Sto a pět set miliard jsou čísla, o kterých se dnes již normálně bavíme,“ doplňuje Stroukal.

Podle říjnových dat Českého statistického úřad vládní dluh stoupl ve druhém čtvrtletí letošního roku meziročně o 447 miliard korun na 2,3 bilionu korun, což je nejvíce za posledních 20 let. Míra zadlužení tak vzrostla z loňských 32,6 procent hrubého domácího produktu (HDP), který představuje výkon české ekonomiky, na téměř 40 procent. „Můžeme se bavit, jestli další symbolickou hranicí není 50 procent,“ uvažuje ekonom.

Současně ale upozorňuje i na pevnou hranici, kterou ČR v roce 2017 přijala jako jeden z posledních států EU. Tzv. dluhová brzda limituje celkové zadlužení sektoru veřejných institucí na 55 procent HDP. „Jakmile se začneme blížit k padesáti procentům, tak se spustí určité mechanismy, které si vláda teď pravděpodobně obhájí. Je v nich totiž napsáno, že pokud jde o období nouzového stavu, nebo nějaké velké katastrofy, tak může být dluh vyšší než 50 procent, ale ne dlouhodobě,“ podotýká Stroukal.

Rizikem do budoucna může podle něj být i fakt, že dnes si Česko půjčuje peníze extrémně levně. „Důležité bude, aby si ČR nezvykla, že jsou ty peníze skoro zadarmo a neutrácela je nesmyslně. Vláda musí přemýšlet, jak peníze rozumně investovat. Stále je musíme vrátit,“ uvádí.

Za další riziko spojené s vysokým státním zadlužením pak označuje možnost, že úrok nemusí být takto nízký natrvalo. „Může se stát, že si zvolíme vládu, která nebude respektovaná. Typicky extrémní levici nebo pravici. Teď to tak nevypadá, ale kdyby byla krize dlouhá a lidé byli naštvaní, tak se může stát leccos,“ míní ekonom. Úroky na světových trzích by pak podle něj mohly pro ČR vzrůst přes noc až na deset procent, což by nás už mohlo „položit na lopatky“.

Stroukal však odmítá, že by České republice hrozil bankrot ve smyslu, že by se přestaly platit dluhy. „Zvykli jsme si na to, že v takové situaci dluh nějakým způsobem restrukturalizujeme nebo to zalepí jiné instituce a země skrz různé fondy. A navíc pomáhají centrální banky tím, že nakupují státní dluhopisy. Tohle všechno mění situace v Evropě,“ uvádí ekonom.

Na druhou stranu lze podle Stroukala očekávat,  že zaplatíme jen části věřitelů, a to i s možným zpožděním.