Ekologové žádají, aby se zastavily práce na řece Olši. Hrozí tam ničivější povodně, tvrdí

„Obrátili jsme se na Českou inspekci životního prostředí, aby situaci na řece Olši prošetřila. Požadujeme okamžité zastavení této činnosti. Státní podnik zde působí ekologické škody, například ničí přirozené biotopy a chráněné druhy, navíc úpravy nezvyšují průtočnou kapacitu toku, ale naopak zvyšují riziko ničivějších povodní,“ uvedl mluvčí Arniky Luboš Pavlovič.

Jeho slova odmítá mluvčí Povodí Odry Šárka Vlčková. Novinkám sdělila, že podnik v daném úseku řeky Olše mezi Jablunkovem a hranicí s Polskem provádí údržbu štěrkových lavic, a to přírodě blízkým způsobem. „Tuto údržbu podnik několik let připravoval a projednal, je povolena příslušným orgánem státní správy,“ reagovala Vlčková.

Arnika tvrdí, že štěrkové lavice začalo Povodí Odry bagrovat. „Zahlubují tam koryto řeky a zpevňují břehy štěrkem a kameny. Tyto aktivity však nijak nenavyšují průtočnou kapacitu toku, protože štěrky jsou pouze přemisťovány k břehům, což nemění kapacitu koryta, avšak způsobuje již zmíněné ekologické škody,“ tvrdí Pavlovič. Odstraněním přirozených retardérů-štěrkových lavic dochází podle něj ke zvýšení rychlosti a ničivosti toku.

Připomněl, že po nedávných záplavách se tento úsek řeky Olše stal příkladem přírodního zázraku. „Olše se zde na některých místech vrátila ke své přirozené dynamice. Některé vodní stupně, dříve migrační bariéry pro chráněné druhy ryb, se zprůchodnily a štěrkopískové lavice, klíčové pro ekosystém, se obnovily bez ohrožení okolního majetku. Tento fenomén představuje jedinečnou šanci pro zachování přirozených procesů v lokalitě Natura 2000,“ vysvětloval Pavlovič.

Také podle vedoucího katedry fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity Jana Hradeckého je zásah státu na řece Olši zcela chybný. „Nerozumím tomu, proč je zcela zbytečně, bez hlubší analýzy stavu, řeka probagrována. Jedním z pozitiv povodní je možnost renaturace říčních ekosystémů. Zde byl nejen zašlapán do země potenciál obnovy, ale koryto dostalo dokonce další impulz k degradaci,“ sdělil Hradecký.

Podotkl, že jev hladové vody, který způsobuje nedostatek sedimentů, povede spolu se snížením erozní báze k zahlubování řeky. „Pro karpatské řeky to je často cesta k totální devastaci. Správný management řek by měl snoubit protipovodňovou ochranu a podporu ekologické funkce říčních ekosystémů. Zde se popřelo snad vše, co moderní věda o řekách ví,“ zkonstatoval přírodovědec.

Mluvčí České inspekce životního prostředí Miriam Loužecká potvrdila, že se případem zabývají. Více o něm nechtěla informovat, protože jde o novou záležitost.