Ekologové kritizují správu Jeseníků

„Správa nedělá pro přežití poslední divočiny téměř nic. Místo toho je vstřícná k těžařům, vydává jednu výjimku za druhou a umožňuje plošné vytěžení horských lesů. Za deset let nesplnila zásadní úkol z Plánu péče o CHKO Jeseníky a nerozšířila rezervace v oblasti Pradědu a Keprníku. To je přitom klíčové, jde o evropsky unikátní přírodu, která nutně potřebuje lepší ochranu,“ říká předseda Společnosti přátel Jeseníků (SPJ) Ondřej Bačík. Řešením podle něj je vytvořit klidová a bezzásahová území alespoň na deseti procentech plochy CHKOJ.

„Jeseníky jsou domovem pro vlka, rysa i orla, ti ale nebudou žít mezi motorovými pilami, harvestory a zástupy lidí, co chodí mimo stezky,“ zdůrazňuje Bačík.

Výskyt vlků, rysů a orlů skalních vyplývá mj. i z nezávislého monitoringu, který je založený na pozorování v terénu a na fotopastech, jež už řadu let organizuje a zřizuje SPJ a Hnutí DUHA.

Třeba orla skalního podle Bačíka SPJ pozoruje ve vrcholových partiích hor. Většinou jde o mladé jedince. „Věříme, že zde brzy dojde k jejich zahnízdění a k vyvedení mláďat. Pro vytvoření funkční populace těchto majestátních dravců ovšem musí Správa CHKOJ vytvořit vhodné podmínky,“ upozorňuje Bačík.

„Díky důsledné ochraně a monitoringu nyní žije v Jeseníkách naše největší populace vzácných sokolů stěhovavých, vloni tu vyvedli rekordních 41 mláďat. To, že v Jeseníkách je již velmi často k vidění i orel skalní či orel křiklavý, není nic výjimečného. Tito ptáci se přesunují na velké vzdálenosti, zda v Jeseníkách zahnízdí, se ukáže časem,“ reaguje Petr Šaj, šéf Správy CHKOJ.

Záznamy o výskytu rysa ostrovida z posledních let, na rozdíl od vlků, kterých je v horách přece jen víc, jsou podle Bačíka naopak velmi vzácné. „Přesto se nám jej v jednom případě podařilo vyfotit z bezprostřední blízkosti na fotopast v oblasti Branné. Letos se objevily informace i o jedinci na Rýmařovsku. Považujeme za nezbytné, aby správa zahájila připravený projekt na návrat této šelmy do Jeseníků,“ dodal Bačík.

„K repatriacím velkých šelem se přistupuje jen výjimečně a musí se řešit v širším kontextu. V našich podmínkách k nim není žádný důvod. Šelmy, jako je vlk a zřejmě i rys, si cestu najdou samy,“ oponuje Šaj.

Nesouhlasí ani s kritikou při zásazích proti kůrovci. „Jiný přístup je v unikátních horských smrčinách, jiný v hospodářském lese. Holiny, které vznikly zásahy proti kůrovci za pět let největší kůrovcové kalamity v Jeseníkách, jsou přibližně na čtyřech procentech plochy lesa v CHKO a postupně se zalesňují a přirozeně zarůstají,“ vysvětlil.

Odmítl i nečinnost v oblasti kontrolní činnosti. „V rámci celé republiky jsou Jeseníky na prvních příčkách v počtu řešených přestupků i jejich výši. Samozřejmě že by profesionálních strážců mohlo být více, dlouhodobě o to však neúspěšně usilujeme,“ dodal.