Dvořákovi na rozloučenou s ČT odměna 2,4 milionu korun

V hodnocení mají váhu sedmdesát procent výkonové ukazatele, jako je dodržování rozpočtu nebo naplňování poslání a cílů ČT, třicet procent je subjektivní hodnocení od radních. Zatímco výkonovou složku Dvořák splnil na sto procent, v hodnocení radních uspěl jen na 82,7 procenta.

Jednání rady bylo obecně bouřlivé, v atmosféře, kdy někteří radní slovně osočovali nejen generálního ředitele, ale i své kolegy. „Bylo to nejhorší jednání rady ze všech, které jsem zažil,“ prohlásil loučící se člen René Kühn, kterému skončí posledního června mandát radního, stejně jako Tomáši Samkovi a Martinu Doktorovi.

Vzduchem létala slova o pochybnosti smluv uzavíraných Petrem Dvořákem. Nakonec radní dospěli k závěru, že vyzvali Petra Dvořáka, který končí ve funkci 30. září, aby předložil všechny chystané smlouvy nad jeden milion korun dozorčí komisi. Ta má zároveň „monitorovat“ předání funkce a s tím spojených záležitostí nově zvolenému generálnímu řediteli Janu Součkovi, který nastupuje 1. října.

Podle Dvořáka není ale takové rozhodnutí rady v souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek. „Snažíte se ze mě udělat zloděje,“ rozčílil se Dvořák. Dodal, že na jeho podpis čeká dvacet až třicet smluv, například prodloužení vysílacích práv na StarDance nebo prodloužení výroby pořadu Kluci v akci. „Jak se tedy máme chovat? Zastavit to?“ ptal se řečnicky Dvořák. Radní Ladislav Mrklas mu oponoval, že rada ČT nechce omezovat pravomoc nejvyššího šéfa, ale pouze chce být informována o jeho krocích.

Rada ČT znovu upozorní parlament, že pokud nezvýší televizní poplatek, ČT omezí výrobu i vysílání a propustí zaměstnance. Poplatek ve výši 135 Kč měsíčně se nezvyšoval od roku 2008.

Česká televize v minulosti navrhovala minimální zvýšení poplatku o patnáct korun měsíčně a zároveň změnu definice toho, kdo má být plátcem poplatku. Poplatek by se už neměl platit za televizní nebo rozhlasový přijímač, ale plátcem by měl být ten, kdo veřejnou službu využívá, tedy i uživatelé internetových platforem. Zároveň by měl být zachován princip platby za domácnost. Změnit by se měl i výpočet poplatku u právnických osob. Počet platících subjektů by se zvýšil na 300 až 350 tisíc.

ČT by měla o téměř dvě miliardy korun ročně víc v rozpočtu. Proti tomu protestují komerční televize. Podle nich nastane nerovnováha na televizním trhu.

Podle slov finančního ředitele ČT Davida Břinčila udržela loni televize hospodaření v mantinelech rozpočtu, který počítal s příjmy a výdaji 7,17 miliardy Kč, a to i přes inflaci přesahující patnáct procent a skokový růst cen energií. Snížila výdaje o 216 milionů a zachovala zůstatek na účtech na úrovni 1,9 miliardy Kč, tedy o miliardu výše, než byla minimální hranice schválená radou.