Dvořák: Krize České televize nenastane. Šetříme

Obvodní státní zastupitelství doslova uvedlo, že podání neobsahovalo žádné skutečnosti nasvědčující spáchání jakéhokoli trestného činu. U Hany Lipovské šlo zjevně spíše o způsob, jak přitáhnout mediální pozornost v době, kdy se rozhodla kandidovat do Sněmovny. Pravda je, že věřím, že bez její účasti budou jednání Rady ČT konstruktivnější.

Myslím, že rada bude mít možnost vrátit se k jádru svého poslání. Paní Lipovská často přicházela s nesmyslnými konstrukcemi, teoriemi postavenými na smyšlenkách nebo přímo lžích, kdy problematizovala marginální věci jako letní tábory pro děti zaměstnanců. Vezměte si, že nic reálného z hodin strávených diskusí na radě nad její agendou nikdy nevyplynulo.

V oblasti kontroly činnosti ČT je těžké něco najít. Ale vidím jistý symbolický společenský význam.

Sněmovna se těsně před volbami dokázala shodnout a ukázat, že existuje hranice, za kterou už není možné jít. Poslanci vyslali signál, že rada musí být kompetentní, apolitická, nezávislá, že její členové nesmějí svévolně vykládat zákony. Že nesmějí být provázáni s institucemi, které vykonávají politickou agendu, a navíc ještě vystupují proti duchu médií veřejné služby. Pro odvolání Hany Lipovské z Rady ČT hlasovalo osmdesát procent z přítomných poslanců. Vnímám to jako dost silnou výstrahu pro současné i budoucí radní.

Bilancuji. Asi trochu ano. Deset je takové číslo, které vás k tomu nutí, ať chcete, nebo nechcete. Byla to intenzivní etapa, pro mě osobně, ale hlavně pro Českou televizi.

Významné jsou i ty malé, které děláte denně, stejně jako ty velké. Spustili jsme tři nové kanály: Déčko, Art a ČT3. Díky jinému přístupu k tvorbě jsme se stali pětkrát nejsledovanější televizní skupinou roku. V předchozí dekádě se to ČT nepodařilo ani jednou. Postavili jsme nové studio v Brně. Na Události se dnes dívá dvakrát více lidí než v roce, kdy jsem nastupoval. Snížili jsme o dost i náklady na jednu hodinu výroby. Myslím, že dneska jsme jinou institucí než před deseti lety. Respektovanější, kreativnější, důvěryhodnější.

To je pro mě předčasná otázka. Přiznávám, že touhu na chvíli se zastavit mám. Zatím ale nezavírám žádné dveře. Dneska, zejména po tom, co jsme dokázali divákům nabídnout i během pandemie, cítím, že pro veřejnost je Česká televize důležitá a potřebná a že je zároveň nutné ještě kus práce dokončit. Velmi bude také záležet na tom, jaká bude v novém volebním období politická vůle. Zda bude převažovat chuť mít i nadále silná média veřejné služby, nebo naopak chuť umenšit jejich vliv a zásah.

V posledních letech v politice sílil názorový proud, který zpochybňoval smysl existence a podstatu veřejnoprávních médií. Projevil se v tom, jak mediální rady obsazovali většinou kritici veřejné služby, ponejvíce nominanti a sympatizanti ANO a SPD. To se týkalo nejen České televize, ale i rozhlasu a částečně ČTK. Postupně došlo k tomu, že se extrémní hlasy dostaly do všech důležitých mediálních rad. Nyní vidím možnost toto směřování zastavit

Mediální zákony se dnes z velké části nesou ještě v duchu devadesátých let, takže všichni potřebujeme jejich modernizaci. A pak by mělo samozřejmě dojít i ke stanovení takové strategie financování veřejnoprávních médií, která jim umožní poskytovat a rozvíjet kvalitní službu lidem ve střednědobém a dlouhodobém výhledu.

Jsou to ti lidé, kteří mají zásadní pravomoci vůči veřejnoprávním médiím, třeba z titulu, že sedí v mediálních radách. A přitom slouží pouze konkrétním politickým skupinám a cílům, ne veřejnosti. Tak to dělala právě Hana Lipovská. Považuji to za největší hrozbu, protože členové rad ovlivňují plány a směřování veřejnoprávních médií na mnoho let dopředu. Mají v rukách velkou moc.

V tom, že je univerzální a nezávislé. Že je pro všechny. Pro starší i mladší, pro lidi z města i venkova, pro fanoušky kultury, inteligentní zábavy i sportu. Dnes už je tak málo fenoménů, které společnost spojují, a naopak tolik, které ji rozdělují, že tato role veřejnoprávních médií nabývá na aktuálnosti a je nenahraditelná.

Je to přesně tak. Senát se zasadil o zachování stávajícího způsobu odpočtu DPH, a my tak můžeme divákům vysílání ČT3 nabízet dál. Mám z toho radost. Doteď považuji start Trojky za malý zázrak, a to nejen proto, že jsme dokázali celý kanál spustit během několika dní. Normálně televize takovou věc plánují měsíce i roky. Ale i proto, jak rychle si stanice vybudovala stálou diváckou základnu. Je jasné, že část společnosti vnímá přesně tento typ pořadů jako obsah, který má spoluutvářet veřejnou službu.

Máte pravdu, některé diváky nezajímají. Jiné ano. Na to, že dvě sportovní akce, na které máme dlouho dopředu zakoupená práva, se nakonec odehrávají ve stejnou chvíli, nemá ČT bohužel žádný vliv. Takže vždy stojíme před rozhodnutím, že buď peníze vyhodíme z okna a přenos neodvysíláme, nebo uděláme programovou změnu a sportovní pořad chvíli běží jak na ČT sport, tak na ČT 3 nebo na ČT 2. Jinou variantu nemáme.

Nedávno jsme s kolegy udělali zevrubnou inventuru mého kandidátského projektu pro druhé období a zjistili jsme, že většinu věcí máme úspěšně hotovou. Což mě těší. Mezi velkými projekty, které bych ještě rád nastartoval, je přístavba budovy zpravodajství. Objekt, ve kterém dnes zprávy děláme, je zcela nedostatečný, technologicky i kapacitně. A já bych si přál, aby redaktoři i ostatní pracovníci měli adekvátní a důstojné zázemí pro práci. Aby studia odpovídala současným nárokům. Takže mě nyní, právě i díky úpravě odpočtu DPH, čeká debata s Radou ČT nad dlouhodobými plány televize. V jejich rámci chci tento záměr konkretizovat.

Česká televize zvládne vyjít se současnou výší poplatku minimálně do roku 2024. Bylo by ale rozumné, aby politici vy­užili následující roky k diskusi o tom, co od médií veřejné služby očekávají. A tomu by pak měli uzpůsobit jejich financování. Jednoduše, pokud má televize nadále poskytovat takové množství pořadů pro všechny důležité skupiny diváků, nebudou peníze po roce 2024 stačit.

Určitě nebudeme v úzkých. Radní schválili plány ČT na dalších pět let a z nich je patrné, kolik budeme vyrábět, kolik investovat, kolik bude stát provoz a kolik ještě zůstane na účtech. Z čísel je jasné, že krize v roce 2022 nenastane. V těch křivkách není do roku 2024 žádný zlom. Že ale šetříme a budeme šetřit, je jasné.

Už dnes například nemůžeme natáčet tolik nových pořadů, kolik bychom chtěli. Ale obecně myslím, že to je opravdu jeden z dluhů, které ještě máme. Tedy to, že se o nás ještě příliš často říká, že hospodaříme neefektivně, nebo že tu zakázky dostávají jen nějací kamarádi kamarádů.

Štve mě to, protože to tak není. Podívejte se jen na to, že se stejnou výší poplatku fungujeme už třináct let. Třináct let tu rostou ceny všeho, ale my vyrábíme víc, než se v ČT kdy vyrábělo. Máme o tři kanály navíc, jsme úspěšní z hlediska sledovanosti, a přitom máme stále stejný příjem. To by přece při nehospodárném chování vůbec nešlo. Asi to ale musíme umět ještě lépe prokázat. A samozřejmě se musíme snažit hledat další cesty k úsporám. Zrovna teď probíhá hloubková analýza všech nákladů. Má nám pomoci zjistit, zda ještě někde existuje potenciál k větší efektivitě.

Audit nám doporučila vloni rada. Při formulaci veřejné zakázky jsme vycházeli z doporučení radních, tedy že má jít o nezávislého renomovaného externího auditora. Dozorčí komise prověřuje řadu věcí, ale myslím, že takhle komplexní a rozsáhlý audit je úkolem pro větší tým konzultantů na plný úvazek a po dobu několika měsíců.

V Praze byla loni průměrná mzda asi 43 700 korun, v České televizi 44 700 korun. A protože v televizi jde o vysoce kvalifikované profese, musíme naopak bojovat s tím, abychom si zaměstnance udrželi. U řady profesí rostou na trhu práce mzdy daleko rychleji. Při plošném snižování platů bychom přišli okamžitě o všechny špičkové profesionály a postupně o řadu dalších dobrých lidí. Odměny bych rád za konkrétní výkony naopak dával vyšší. Ale nemáme takovou možnost, právě proto, že příjmy ČT jsou třináct let neměnné.

V oblasti původní tvorby jsme se za deset let významně posunuli. Uspořádali jsme jinak tvůrčí týmy, aby mezi nimi vznikala větší, zdravá konkurence. Přivedli jsme k televizi tvůrce, kteří se dříve drželi jen ve světě velkého filmu. Oslovujeme mladé talenty. A všechny tyhle změny se projevují i na letošních podzimních novinkách.

Komediální žánr je obecně jeden z nejtěžších a myslím, že Osada uspěla. Divácky určitě. Ochránce zase uchopil složité a těžké téma, které nebylo dlouho v tvorbě nijak reflektováno. Přitom se oblast vzdělávání dotýká každého z nás. A Ochránce to dělá osvětově, citlivě a divácky přitažlivě.

Ano. Ochránce je další seriál po Boženě, Mostu nebo Kukačkách, který nastavuje téma veřejné diskuse, oživuje zájem o věc, přelévá se do novin, na internet i na sociální média, do toho, o čem se večer lidé baví doma nebo v hospodě. To je přesah, kterého si u každého díla cením. A který mají pořady České televize mít, protože nikdo jiný je tady nenatočí.

Postupně nové seriály. Jan Hřebejk natočil Pozadí událostí, ke kterému scénář napsali Petr Jarchovský s Michalem Sýkorou. Je to sehraný tým, který stál i za divácky oblíbenou sérií Detektivů od Nejsvětější Trojice. Pozadí událostí ale nebude detektivka klasická, má v sobě hodně komediálních prvků.

Režisér Jiří Strach připravuje minisérii Docent, kterou napsali Josef Mareš s Janem Malindou. Jejich práci diváci znají z Případů prvního oddělení. Což je seriál, jehož novou řadu se právě chystáme také natáčet. Hned v lednu se ve vysílání objeví další díl Marie Terezie. Máme připravenou velmi nabitou sezonu.

Boj o sportovní práva je drsný. Stojí o ně soukromí vysílatelé, protože jde o snadnou cestu, jak nabídnout exkluzivní obsah, za který budou lidé ochotní si připlatit. Je to mnohem snazší než vyrábět seriály nebo zprávy. ČT byla jedna z posledních veřejnoprávních evropských stanic, která měla tak široké portfolio sportovních práv. A stále toho máme nejvíc.

K fotbalu jsme právě uzavřeli dohodu o zisku práv na všechny zápasy české reprezentace až do roku 2028. Máme práva na kompletní program závěrečných turnajů EURO 2024 i EURO 2028. Do roku 2024 vlastní ČT práva na vybrané zápasy Evropské ligy UEFA a Evropské konferenční ligy UEFA včetně finále. Do roku 2024 máme potvrzená práva na domácí MOL Cup i FORTUNA národní ligu. Na základě sublicenční smlouvy budeme vysílat olympiády v roce 2022 i 2024.

Jiní diváci zase moderátory chválí. Proto jsou pro mne důležité objektivní ukazatele. Podle prestižního zahraničního výzkumu Oxfordské univerzity a institutu Reuters je zpravodajství České televize nejdůvěryhodnějším v zemi. Během nejtěžších měsíců pandemie raketově stoupla sledovanost ČT24, protože v okamžicích krize kaž­dý hledá ty nejspolehlivější zdroje informací.

A zatímco důvěra ve veřejné instituce klesá v posledních letech téměř plošně, Česká televize se drží na stejné úrovni. Nemyslím si, že máme důvod dělat velké změny. Což ale neznamená, že na sebe nemáme být přísní. Moderátoři určitě musí vystupovat naprosto nestranně, v tom se shodujeme.

Řada věcí, které se dříve nebo později budou týkat českých diváků, se řeší na evropské úrovni. Například vyjednávání o sportovních právech na velké mezinárodní události, výměna zpravodajského obsahu, sdílení zkušeností, mezinárodní koprodukce.

Také jde o evropské mediální zákony nebo o to, jak budou rozdělovány kmitočty mezi televize a mobilní operátory. Naposledy se u nás taková změna projevila v přechodu na DVB-T2. A protože je EBU největší evropské sdružení vysílatelů, má jeho hlas váhu. Díky své pozici do něj mohu vnášet i český pohled na věc a naše potřeby. Určitě je pro Českou televizi přínosnější být ve středu dění než v izolaci.