Dvojí metr SPD. Politické neziskovky odmítá, sama na jednu čerpá miliony

„Voliči SPD jsou zvyklí, že neziskovky jsou zlo a že se na ně má útočit. SPD se přitom v mnoha případech chová úplně stejně. Navíc je to u politických institutů méně transparentní, protože normální neziskové organizace podléhají přísným kontrolním mechanismům,“ uvedl pro Novinky politolog Jakub Charvát.

Rozdíl proti normálním neziskovkám je podle něj především v tom, že politické strany a jejich instituty dostávají peníze automaticky a kontrola výstupů je minimální.

Zákony pro politické instituty jsou také nastaveny podstatně mírněji než u politických uskupení. „Instituty nemusejí dokládat výroční zprávy ani reportovat výdaje, protože primárně nevykonávají politickou činnost,“ řekl na dotaz Novinek Petr Vymětal z Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí.

Každý měsíc hospodaří Institut svobody a přímé demokracie s rozpočtem asi 300 tisíc korun. Jde o finance od státu, které jsou na provoz politických institutů určeny. „Peníze jdou na provozní účely, k tomu není co dodat,“ odpověděl na dotaz Novinek ke konkrétnímu využití financí ředitel Institutu svobody a přímé demokracie Josef Nerušil.

Organizace uvádí, že jejím účelem je vzdělávací, výchovná, publikační a kulturní činnost. Nicméně jde o práci směřovanou spíše dovnitř strany. „Jedná se o něco na způsob stranického školicího střediska,“ uvedl Nerušil.

Podle Charváta jde o legitimní způsob využití, který však nemusí být v souladu s původní myšlenkou provozu politických institutů. „Chápu politické think tanky spíše ve smyslu dlouhodobější politické práce, na kterou politické strany samotné nemají kapacity,“ dodal.

Podobně vnímá poslání institutů i politolog Josef Mlejnek. „Některé instituty v podstatě imitují činnost politického think tanku,“ řekl Novinkám. „Jenže když někdo pro institut udělal webovky, svolal tři diskuse a vydal brožurku, formálně vlastně splnil, co měl.“

Na svém webu letos nezveřejnil Institut svobody a přímé demokracie žádné publikace ani analýzy. Pravidelně ovšem zpracovává politická stanoviska, která se objevují na stránkách hnutí SPD.

Webové stránky byly také dlouho neaktualizované a za rok 2024 neobsahovaly žádné nové příspěvky. Nerušil zjednal částečnou nápravu po hovoru s redakcí Novinek. Nyní obsahují účetní závěrku za rok 2023 a například odkazy na videa na youtube kanálech SPD Praha, Raptor TV a europoslance Ivana Davida, který má kancelář na stejné adrese.

Ke stavu stránek Nerušil uvedl, že je pro něj navzdory štědrému financování problém sehnat správce webu. „Lidé, se kterými bychom případně mohli spolupracovat, nechtějí být spojováni s politickou stranou,“ řekl Novinkám.

Kontakt s veřejností probíhá téměř výhradně přes značku SPD. Institut nemá vlastní sociální sítě, kontaktní e-mail nebo telefonní číslo dohledatelné na stránkách. Podle ředitele může veřejnost kontaktovat ústav poštou.

Institut si pronajímá kancelář na pražských Vinohradech, která ovšem není označená a nikdo z institutu tam pravidelně nepracuje. „Je to kancelář na setkávání. Zaměstnance na DPP nebo DPČ nemáme, vše zajišťujeme externě, “ řekl Nerušil.

Přibližně jednou za měsíc pořádal letos institut besedy ve vinohradské vinárně a zval na příležitostné semináře ve Sněmovně. Rozeslal také pozvánku na dvě besedy, které zajišťuje nezisková organizace Šance na návrat věnující se vězeňství a prevenci kriminality.

„My v SPD rozlišujeme politické neziskové organizace a neziskové organizace, které pomáhají například seniorům,“ řekl v zářijové předvolební superdebatě na ČT předseda SPD Tomio Okamura.

„Takže váš think tank Institut svobody a přímé demokracie by měl přijít o peníze?“ reagovala moderátorka Jana Peroutková. „Tak moment, to je něco jiného,“ odpověděl Okamura.

K situaci Tomia Okamury, který se staví do role bojovníka proti politickým neziskovkám, Charvát uvedl, že měří jinak, pokud jde o finance plynoucí k nim. „V kontextu tažení SPD proti neziskovkám je situace poněkud komická. Ukazuje na dvojí metr,“ řekl.

V roce 2023 stát rozdělil mezi devět politických institutů více než 45,7 milionu korun. Nejvíce putovalo do Institutu pro politiku a společnost založeného hnutím ANO, který získal 12,7 milionu.