Dvěma stům komunistických funkcionářů klesne důchod. Další to teprve čeká

„Podařilo se nám shromáždit několik tisíc jmen, která se musela velmi pečlivě ověřovat v archivech, zda vykonávali funkci a jak dlouho v ní byli. Nakonec se nám podařilo poslat na poskytovatele důchodů (například Česká správa sociálního zabezpečení - pozn. red.) 1500 jmen a z nich se v první vlně stalo dvě stě předmětem krácení v březnové splátce,“ řekl první náměstek Ústavu pro studium totalitních režimů Kamil Nedvědický. Zhruba 1300 dalších by tak krácení brzy mohlo čekat, zatím se ověřuje, zda pobírají důchod a zda opravdu ještě žijí. Konkrétní jména uvést nemůže.

Právě ústav má totiž jména bývalých komunistických prominentů ze zákona dohledat. Jedná se například o vedoucí tajemníky, generální prokurátory, plukovníky a generály působící ve složkách Státní bezpečnosti nebo v politických útvarech armády a další. Krátit by se měly penze nad 18 674 korun a o 300 korun za každý započatý rok ve funkci.

„Režim, který byl zákonem označený za nelegitimní a zločinný, měl svoje udržovatele, kteří zajišťovali, aby fungoval represivní systém a kteří za to, že se podíleli na udržování zločinného režimu, byli tímto systémem odměňováni. Měli vyšší platy,“ uvedl Nedvědický.

Mnozí komunističtí funkcionáři totiž střídali kariéry v armádě, Státní bezpečnosti a ústředních orgánech strany a mají tak důchody i ve výši několika desítek tisíc korun.

Po roce 1989 se to podle něj sice řešilo, ale chyběla v tom systematičnost, uvedl, proč dochází ke krácení už nyní. Bývalí komunističtí funkcionáři se podle něj i nyní stále mají lépe než ti, které pronásledovali. U několika dalších stovek nad rámec již vytipovaných patnácti set podle něj ještě další údaje ověřují, protože u nich chybí například rodné číslo. Ale Nedvědický neočekává, že by jich nakonec mohly být více než jednotky.

Ze zákona přitom dochází k paradoxu, protože penze by měly být kráceny například i těm funkcionářům, kteří se stali členy ústředního výboru KSČ během pražského jara v roce 1968, ale pak ze své funkce odstoupili nebo o ni přišli, vystupovali proti totalitnímu režimu a byli za to pronásledováni. Nemá se to ale vztahovat na lidi, kteří byli po roce 1989 rehabilitováni.

„Probíhá nyní debata, zda dále omezovat důchody komunistických funkcionářů a jak to udělat, aby to bylo spravedlivé, protože byly další významné skupiny, které se podílely na represích,“ dodal Nedvědický.

Například vězeňské služby se totiž krácení doposud nedotýká.

Změnu, kterou navrhl ministr práce a sociálních věcí Marina Jurečka (KDU-ČSL), přinesla novela zákona o důchodovém pojištění.