Článek
Jaké je skutečné mínění naprosté většiny voličů, to zůstává záhadou, a to i přes volební maratóny, které v tak mizivém počtu každou chvíli absolvujeme. Jisté je jen jedno: sociální demokracie přišla o katastrofální část svých preferencí právě ve spolupráci s lidovci a s Unií svobody. Účelové vypuzení Vladimíra Špidly z české politické scény bylo jen kosmetickou úpravou, která se nedotkla směřování sociální demokracie ani v nejmenším.
K tomu, abychom mohli kvalifikovaně odhadnout možné dopady menšinové vlády ČSSD s podporou napříč politickým spektrem včetně komunistů, museli bychom vědět dvě věci, které nám voliči zatím neprozradili. Za prvé bychom potřebovali vědět, proč rok od roku ignoruje volby stále vyšší procento občanů. Už dnes by bylo mnohem zajímavější - a pro budoucí vývoj podstatnější - zjišťovat před volbami raději motivaci těch, kdo volit nepůjdou, než se ptát rozhodnutého zlomku populace, kterou stranu podpoří tentokrát.
Může ministr Sobotka anebo kterýkoliv jiný odpůrce místopředsedy Škromacha s čistým svědomím tvrdit, že většina lidí nechodí k volbám, protože se bojí možné orientace sociální demokracie směrem doleva včetně nějaké formy spolupráce s komunisty? Takové tvrzení by nikdo z nich nebyl schopen doložit.
A druhá záhada: Ve skutečnosti vůbec nikdo neví, s kým by si lidé, kteří k volbám zatím chodí, přáli koalici té strany, kterou sami volí. V tomto bodě by ani ti nejrenomovanější komentátoři neměli vydávat své osobní předsudky (které jim nikdo nebere) za analýzu politické situace. K takové analýze dnes prostě chybí podklady.
Jestliže mínění většinového voliče zůstává záhadou, je nutno zvažovat různé možnosti směřování sociální demokracie na základě jiných pomůcek. Jednou z nich je obyčejný selský rozum. Pokud se bude orientovat sociální demokracie směrem doleva, existuje snad nějaké riziko restaurace reálného socialismu? Selský rozum nám říká, že v členské zemi NATO je něco takového vysoce, vysoce nepravděpodobné.
Co je mnohem pravděpodobnější? Brzký skon jedné z koaličních stran (US-DEU) a příklon lidovců k ODS, tak jak se to ostatně stalo už na krajské úrovni. Ve snaze ulehčit svému svědomí budou se lidovci modlit za to, aby ODS poté přijala sociální demokracii jako trpěného otloukánka do své duhové náruče.
Ve sporu mezi Škromachem a jeho odpůrci bychom se neměli nechat svádět na falešnou stopu úvahami o jeho nadváze či novém typu účesu. V tomto sporu jde o to, zda ČSSD najde sílu obhájit svůj program na levici, anebo bude před tímto pokušením ochráněna silným pravicovým protektorem, který se o ni už zaručeně dokáže postarat.
PRÁVA 26. listopadu