Dvě třetiny ukrajinských uprchlíků žijí v Česku pod hranicí chudoby

Pod hranicí příjmové chudoby žije podle šetření agentury 68 procent uprchlíků, přičemž 45 procent domácností by s úsporami vydrželo méně než měsíc.

Práci si v Česku našlo 67 procent ekonomicky aktivních, byť více než polovina jich pracuje na méně kvalifikované pozici, přes 40 procent dokonce výrazně pod svou kvalifikací a jejich pracovní potenciál se tak nedaří plně využít.

„Nekvalifikovaná zaměstnání znamenají řadu potíží. Dvě třetiny uprchlíků si vydělávají jen do 150 korun čistého na hodinu. Čtvrtina musí mít víc prací, aby se uživila,“ konstatoval průzkum s tím, že třetina respondentů uvádí, že pracuje bez sociálního a zdravotního pojištění, případně dovolených. Dvě třetiny uprchlíků pak udávají, že se jejich výdělek pohybuje do 150 korun čisté mzdy za hodinu.

Jako největší úskalí pro získání práce uprchlíci uvádějí nedostatečnou znalost češtiny (71 procent). Problémem je i nemožnost hlídání dětí (29 procent), respektive problémy s uznáním vzdělání z Ukrajiny (28 procent).

Zhruba polovina uprchlíků (49 procent) bydlí v nájemním bydlení. To souvisí se změnami v rámci zákona lex Ukrajina, podle něhož mají nárok na bezplatné bydlení nad rámec prvních 150 dnů od udělení dočasné ochrany pouze zranitelné osoby, tedy děti, senioři, případně lidé pečující o děti do 6 let.

Právě změna podpory se bezpochyby promítne do situace uprchlíků. Podle sociologa PAQ Research a člena Národní ekonomické rady vlády Daniela Prokopa může stávající nastavení motivovat některé uprchlíky k zatajování příjmů. V červnu dávku pobíralo 60 procent uprchlíků.

„Do výpočtu humanitární dávky se počítá 100 procent příjmů domácnosti. Pokud legální příjem vzroste o 1 korun, o 1 korunu klesne i dávka a celkový příjem nestoupá. To demotivuje od navyšování legálních příjmů, stát na tom tratí v menším výběru daní a odvodů,“ vysvětlil Prokop.

Problém s demotivací můžeme řešit. „Stačilo by započítávat pouze část pracovního příjmu. Mohlo by jít o 70 procent pracovních příjmů, jako je tomu u českých domácností žádajících o podporu v hmotné nouzi,“ navrhuje Prokop.

Do šetření, na němž PAQ Research spolupracoval se Sociologickým ústavem Akademie věd ČR, se zapojilo 1425 domácností, v nichž žije 3789 lidí, včetně 1203 dětí. Dotazování probíhalo v červnu.