Článek
Řehka to uvedl na zasedání Vojenského výboru Severoatlantické aliance (NATO). S projevem vystoupil i prezident Petr Pavel a předseda výboru Rob Bauer.
Na armádních výdajích ve výši dvou procent HDP ročně se dohodly státy NATO v roce 2014. Česko je má letos vydat poprvé. Není však jasné, zda závazku skutečně dostojí. Dvě procenta hrubého domácího produktu budou podle odhadů příští rok dělat 160 miliard korun, ale samotná obrana získá jen 154 miliard. Zbývajících šest miliard dostanou další resorty a úřady. Že je NATO uzná jako obranné výdaje, je podle odborníků a opozice nepravděpodobné.
Hrátky s čísly. Česko navzdory zákonu nedá 2 % HDP na obranu, jak žádá NATO
Končící generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v červenci prohlásil, že tuto hranici překoná nejméně 23 zemí. Aliance má 32 členů.
Poskytněme veškerou pomoc
Řehka v projevu dále řekl, že spojenci musí poskytnout Ukrajině veškerou potřebnou pomoc, ať už se to týká výcviku, nebo dodávek zbraní a dalšího vojenského materiálu. Rusko podle něj není aktivní jen na tradičním bojišti, ale využívá také hybridní taktiku, kybernetické útoky a dezinformační kampaně ve snaze rozsévat strach a podkopat jednotu společností.
Náčelníci generálních štábů aliančních zemí se v Česku takto sešli poprvé, účastní se zhruba 350 zahraničních hostů. Hlavním cílem setkání má být diskuse o aktuální bezpečnostní situaci v Evropě, obranných plánech Aliance a zavádění závěrů z červencového summitu NATO ve Washingtonu.
Vojenský výbor se na úrovni náčelníků generálních štábů schází třikrát ročně, dvakrát v ústředí NATO v Bruselu, jednou na výjezdním zasedání v některé ze členských zemí. V Česku se výjezdní zasedání výboru koná v roce, kdy země slaví 25. výročí vstupu do Severoatlantické aliance.
NATO a požadavek 2 % HDP na obranu
O principu vydávat dvě procenta HDP na obranné rozpočty se v rámci NATO začalo hovořit v roce 2000 na summitu v Praze. V roce 2014 na summitu ve Walesu byla tato hranice přesně formulována a na dalších summitech potvrzena.
V letech 2017 a 2018 tehdejší americký prezident Donald Trump opakovaně poukazoval na skutečnost, že většina členů NATO závazek nedodržuje. Naznačoval rovněž, že v případě napadení by se na ně nemusel vztahovat článek pět, na němž stojí kolektivní bezpečnost Aliance a který zajišťuje napadené zemi pomoc ostatních členských států.
Kvůli těmto varováním a následně i ruské agresi vůči Ukrajině se v dalších letech začala situace měnit a státy, včetně České republiky, přistoupily ke zvyšování obranných rozpočtů.
Německo započte opravy dálnic do obrany. Kvůli dvěma procentům pro NATO
