Dvě děti po sobě, ale jeden rodičovský příspěvek. Lidé to kritizují

Diskusí, jak zvládnout péči o dvě malé děti, které od sebe dělí pouze rok, je plný internet. Mnohdy se jedná o neplánovaná početí, někdy však k pořízení dětí brzy po sobě tlačí rodiče vyšší věk. Průměrný věk prvorodiček je v tuzemsku 29 let, v Praze dokonce ještě vyšší.

Matky řeší nejen otázky, jak rozdělit pozornost mezi batole a mimino, ale také jak vyjít s rodičovským příspěvkem, který ze zákona dostávají vždy jen na nejmladší přírůstek v rodině a od ledna má činit 300 tisíc korun na dobu jednoho roku až čtyř let.

V tom se jejich situace liší například od rodičů vícerčat, kteří mají ze zákona rodičovský příspěvek vyšší – od ledna má činit 450 tisíc korun.

Rodičům po sobě narozených dětí sice dnes systém umožňuje zrychlit čerpání příspěvku a pokusit se vybrat co nejvíce z částky 300 tisíc ještě do narození druhého dítěte, v praxi se to však mnoha maminkám nepovede. Jednak zhruba do pěti měsíců věku dítěte pobírají mateřskou, navíc je jejich měsíční rodičovský příspěvek limitován přibližně 70 procenty jejich průměrného výdělku.

Matka, jejíž rodičovská dosáhne nejvýše 12 tisíc měsíčně, vyčerpá z třísettisícové rodičovské do prvních narozenin prvního dítěte zhruba 94 tisíc. Pokud se jí v tuto dobu narodí dítě druhé, dohromady od státu na obě děti dostane 394 tisíc. Zatímco matka, která si dvě děti naplánuje tři roky po sobě a na obě stihne rodičovskou vyčerpat, vyjde stát na 600 tisíc.

„Určitá nespravedlnost v tom určitě je. V současné navrhované verzi zákona, která se bude projednávat v Senátu, s ohledem na přiznání rodičovského příspěvku již nebudeme navrhovat změnu tímto směrem, ale je to podnět k dalšímu projednávání,“ napsala Právu místopředsedkyně lidovců a senátorka Šárka Jelínková.

Ta nyní se senátory KDU-ČSL, ODS, STAN a klubu Senátor 21 navrhuje zvýšenou rodičovskou pro všechny rodiče dětí do čtyř let, a to proti vůli vlády, která vyšší rodičovskou o 80 tisíc korun chce přiznat jen rodinám, které ji budou k 1. lednu aktivně čerpat.

„Absolutní spravedlnost nenajdete nikde. Samozřejmě že když se vám narodí dvojčata, máte všechny výdaje dvakrát. Jinak ne, protože po sobě mohou děti dědit. Ale že v tom je jistá nespravedlnost, to je pravda. Problém to je, ale do jeho řešení v tuto chvíli nejdeme,“ řekl Právu šéf senátorů ODS Miloš Vystrčil.

Úřad ministryně práce Jany Maláčové (ČSSD) předpokládá, že v budoucnosti se systém změní. „Při transformaci evropské směrnice se bude rodičovský příspěvek kompletně měnit. Podrobnosti nebudeme komentovat, dokud nebudou na stole konkrétní varianty,“ sdělila mluvčí MPSV Kristýna Křupková.

Podle ředitelky sdružení Klubu svobodných matek Dany Pavlouskové by rodičovská měla zohlednit, kolik matka brala v zaměstnání peněz. „Můj názor je takový, že rodičovský příspěvek má být vnímán jako náhrada ušlé mzdy, což ani po navýšení neodpovídá aktuální reálné situaci na trhu. Rodičovství je v současné době náročná záležitost pro každou rodinu, takže si vlastně každý musí dobře naplánovat, zda a kolik dětí mít,“ napsala Právu.

Vyšší příspěvek na dvojčata politici vysvětlovali dvojnásobnými výdaji na výživu, pleny, vybavení a oblečení. Rodiny s dětmi s věkovým rozdílem roku až dva však nemají výdaje o mnoho menší, ušetří totiž pouze na věcech, které mohou děti podědit. Výživu i pleny musejí rodiny tak či tak kupovat pro obě, stejně tak obě děti potřebují postýlku nebo kočárek.

Pleny pro jedno dítě do tří let vyjdou měsíčně na 1000 až 1300 korun, umělé mléko na další tisícikorunu, další peníze pak stojí příkrmy, jejich ceny se pohybují v rozmezí 20 až 40 korun za porci.