Článek
Jak si vede nově otevřený tunelový komplex Blanka pět dní po uvedení do provozu? Splnil se hlavní a dlouho očekávaný cíl, a to ulehčení pražské dopravě? Otestovali jsme cestu centrem z Holešoviček na Anděl v ranní špičce, přičemž jedna z tras vedla spodní cestou, tedy tunelem Blanka a Strahovským tunelem. Druhá horní cestou přes Argentinskou, magistrálu, Žitnou, Resslovu a Jiráskův most.
Oba automobily vyjely na testovací jízdu ze stejného bodu shodně v osm hodin ráno. Zatímco spodní cesta tunelem trvala 14 minut 22 sekund, cesta magistrálou byla o čtyři minuty pět sekund delší. Svůj účel tedy Blanka pravděpodobně splnila, ulehčila pozemní dopravě, i když z celkového hlediska ji příliš neurychlila.
Šestikilometrový tunel byl zprovozněn po osmi letech budování a se čtyřletým zpožděním v sobotu 19. září. Stavba Blanky stála hlavní město i s napojením na Strahovský tunel 43 miliard korun, tedy zhruba o deset miliard víc, než bylo původně plánováno.
Hlavním cílem vybudovaného komplexu je ulehčení dopravě v Praze. Tunelem by mělo denně projet na 80 000 aut, město však odhaduje, že v prvních týdnech po zprovoznění to bude kolem 50 000 vozů.