Dvacítka porodnic spěje k zániku. Dětí se rodí málo

„Máme tady porodnice, kde je třeba 189 porodů za rok, a na ty budeme tlačit, abychom se dohodli na postupném útlumu a jejich zrušení. Rozhodně budeme s našimi smluvními partnery z nemocnic, které se ani neblíží minimálnímu počtu porodů, jednat o změně,“ řekl Novinkám ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeněk Kabátek.

Týká se to 27 z 86 porodnic, které napříč republikou fungují.

Loni v nich odrodilo méně než šest set žen, což je podle odborné gynekologicko-porodnické společnosti nutné minimum, pokud chtějí nemocnice rodičkám nabízet kvalitní péči dostatečně zkušených zdravotníků a lékařů.

Vážná je situace přibližně ve dvanácti porodnicích, kde loni porodila sotva pětistovka žen. VZP teď s odbornou společností řeší, jak se k tomu postavit.

Nejméně porodů hlásí dlouhodobě nemocnice v Prachaticích, kde loni rodilo 171 žen. Ve Stodské nemocnici na Plzeňsku to není o nic lepší - 183 porodů. Na 250 porodů nedosáhla ani domažlická (237) a jesenická (241) nemocnice. V Čáslavi uvádějí za loňský rok 317 porodů.

Dotčeným nemocnicím také hrozí, že brzy nebudou smět dál vzdělávat budoucí gynekology nebo porodníky. S tím menší nemocnice dlouhodobě nesouhlasí a obávají se, že by to prohloubilo personální krizi v regionálních nemocnicích.

„Nesplnění podmínky minimálního počtu 600 porodů za poslední kalendářní rok nebo průměrně 600 porodů ročně za poslední tři kalendářní roky jistě povede v daném pracovišti ke ztrátě akreditace pro specializační vzdělávání v oboru gynekologie a porodnictví od ministerstva zdravotnictví,“ sdělil Novinkám předseda české gynekologicko-porodnické společnosti Vladimír Dvořák.

„Reorganizace či zrušení některých zařízení bude jistě vhodné, zejména v kontextu jasného trendu poklesu počtu porodů v České republice,“ dodal s dovětkem, že je jejich postoj konzistentní a zná ho jak ministerstvo, tak zdravotní pojišťovny.

Do roku 2019 se každý rok narodilo zhruba 110 tisíc dětí. S pandemií covidu ale přišel strmý sešup. V roce 2022 spadl počet na 99 381 a pro rok 2023 se odhaduje další propad. Zvyšuje se také průměrný věk prvorodiček, ženy rodičovství odkládají. Důvodů je více. S každým rokem to pociťují více i porodnice.

Největší tuzemská pojišťovna jedná s dotčenými nemocnicemi už několik měsíců o tom, že nelze držet při životě málo využívané porodnice. I kvůli bezpečí žen. Kabátek zároveň ujišťuje, že ke zhoršení dostupnosti nedojde. Porodnice v nemocnici musí být podle vyhlášky dostupná autem do 60 minut, to drtivá většina míst splňuje.

Zároveň namítá, že některé regiony jsou natolik specifické, že je nutné tam nemocnici držet, i když podmínky nesplňuje - například v Jeseníku.

„Naše porodnice musí zůstat v provozu, aby byla splněna tato zákonná povinnost, neboť jiné nejbližší porodnice se nacházejí více než 50 km daleko přes náročný horský terén,“ doplnila mluvčí jesenické nemocnice Radka Miloševská.

Za příklad je dáván loňský přesun porodnice z nemocnice v Neratovicích do mělnické nemocnice. Zpětně to manažeři hodnotí jako správný krok.

„Díky sloučení těchto dvou porodnic regionu nabízíme krásnou novou porodnici v Mělníce a jdeme naproti efektivitě a kvalitě,“ uvedl před časem člen představenstva společnosti Vamed Mediterra Karel Kantor.

Některé nemocnice naopak o změnách slyšet nechtějí.

„Žádné omezení provozu nebo zrušení naší porodnice není plánováno a naším cílem je naopak tento segment péče rozvíjet,“ ujistil Vít Lorenc, předseda představenstva Nemocnice v Jindřichově Hradci. Loni se u nich narodilo 477 dětí.

S pojišťovnami to dosud neřešili, dohodli se jen na restrukturalizaci akutních lůžek, což se porodnice nedotklo.

Regionální nemocnice nebojují jen s klesající porodností, ale i s dlouhodobým nedostatkem pracovníků. Týká se to jak některých gynekologicko-porodnických oddělení, tak dětských oddělení. Situaci chce ministerstvo zdravotnictví řešit navyšováním počtu míst pro studenty vybraných zdravotnických oborů.