Dvacet tisíc sester má před důchodem

Odbory už dříve upozornily, že problém není jen s počty sester. Obor je také nutné zatraktivnit a zlepšit pracovní podmínky.

„Co se stane, když projekt nedokážeme realizovat? Za dva tři roky nic, za pět let nám ale zmizí třináct tisíc zdravotních sester, za dvanáct let to může být až dvacet tisíc,“ uvedl ministr Válek po debatě v Senátu.

Jak významně se mají počty studentů zvýšit, zatím není jasné. Jednání budou pokračovat s ministerstvem školství, zapojí se také hejtmani. Rektoři jménem Martina Repka, předsedy Asociace děkanů lékařských fakult, záměr podporují.

„Požádali jsme (rektory), aby zvážili zvýšení počtu studentů ve vyšších odborných školách i na čtyřletém studiu,“ řekl Válek.

V Česku existují všeobecné zdravotní sestry a praktické zdravotní sestry. Zatímco jeden typ profese je završen bakalářským titulem, druhý absolvováním střední zdravotní školy. Obsahem jsou programy jejich studia podobné, kompetence se ale mohou lišit. Podle ministra je proto potřeba systém upravit.

Vyšší kapacita na univerzitách by se měla týkat i studijních oborů radiologických asistentů a zdravotních záchranářů. Už teď chybí pět set radiologických asistentů, dalších několik stovek jich je před důchodem. Potřeba by bylo také více záchranářů. Ty stárnutí tolik netrápí, spíš regionální rozdíly v počtech.

Nejpalčivější je problém u sester. Práci zdravotní sestry aktuálně vykonává kolem 82 tisíc osob. Zhruba 12 tisíc jich je už nyní starších 60 let.

„Pokud se neudělají nějaká opatření, nemyslím tím jen navýšení počtu studentů, tak narazíme do deseti patnácti let do zdi. Vysoce kvalifikovaného zdravotnického pracovníka si za týden nekoupíte,“ varoval ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek.

Na výchovu nové generace sester a dalších nelékařských pracovníků je podle něj čas ještě sedm let.

Předsedkyně zdravotnických a sociálních odborů Dagmar Žitníková koncem loňského roku upozornila, že třicet procent sester po dokončení studia nenastoupí do práce v oboru.

„Počty absolventů zdravotnických škol jsou vyšší než v minulých letech. Když pak ale vidí, jak to v praxi vypadá, většinou jdou hned jinam,“ uvedla s tím, že i po nástupu další lidé odcházejí kvůli náročnosti práce.

Pomohlo by podle ní zlepšení pracovních benefitů i lepší finanční ohodnocení.

Do zahraničí podle Válka zdravotnický personál houfně neodchází, většina podle něj v oboru zůstává. Část si ale může ještě dodělávat vyšší vzdělání, aby měla více kompetencí. Počet absolventů, kteří nepracují, se tak může opticky zvýšit.

Jeho slova potvrdil i Dušek. „Vezmeme-li všeobecné sestry, které získaly způsobilost v letech 2018 až 2022, 78 procent jich pracuje ve zdravotnictví. Z toho 72 procent ve svém oboru,“ řekl s tím, že u praktických sester je to o něco méně.

Výhled je nicméně optimistický. Navýšení počtu míst na univerzitách chce ministr prosadit do konce volebního období.