Článek
„Jsou to mimořádné Velikonoce, na něco takového nejsem zvyklá. Přesto se přes všechna omezení snažíme věřícím mše zpřístupnit. Začali jsme vysílat on-line. První přímý přenos byl na Květnou neděli, pátého dubna,“ řekla Právu Milada Fejtková s tím, že mimořádná situace vyžaduje netradiční opatření.
Přítomný byl jen hradecký biskup Jan Vokál, generální vikář Jan Paseka a děkan František Hladký. „A pak už jen člověk, co se staral o techniku a varhaník. A já zpívala,“ popsala průběh bohoslužby. V podobném duchu se konají obřady i tento víkend.
Polovina Čechů mění kvůli koronaviru velikonoční tradice
„Nikdy jsem si to nedokázala představit, že by bylo možné uzavřít kostel. Jsem zvyklá na práci s lidmi. Stále se tu s nimi setkávám. Od věřících babiček až po státnické návštěvy. Dodnes vzpomínám třeba na maltského prezidenta, sám si vyžádal návštěvu katedrály,“ zavzpomínala Milada Fejtková a dodala, že kostelník prostě musí umět reagovat a bavit se s dětmi z mateřské školy, ale i s univerzitním profesorem. Kromě toho odemyká a zamyká kostel, řídí jeho úklid, praní prádla, žehlení, připravuje katedrálu pro obřady.
Vystudovala pedagogiku
Většinou tuto funkci vykonávají muži, Milada Fejtková je jednou z výjimek. Vystudovala Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy, 16 let učila na různých školách na Benešovsku. Je ale také absolventkou teologické fakulty. „Pocházím z věřící rodiny z Popovic u Benešova ve Středočeském kraji. To je oblast pod Blaníkem. Tatínek byl kostelníkem ve zdejším kostele sv. Jakuba. Proto mi je ta práce blízká,“ vysvětlila.
Kostelnice Milada Fejtková
Kostelník venkovských farností má většinou své občanské povolání. Kostelničení v katedrále je práce na plný úvazek. A možná ještě víc.
„Nejnáročnějším dnem je neděle. Zatímco všichni mají volno, já už ve tři čtvrtě na šest otevírám katedrálu. Od 6 hodin se zpovídá, první mše je v 6.30, pak v 9.30 a v 11 hodin,“ vyjmenovala Milada Fejtková. Volno není ani během pracovního týdne. To zase poslední mše končí o půl osmé, do osmi to poklidím a pak zamknu. A ráno nanovo. Do toho křtiny, svatby, pohřby, koncerty.
Pavoučí poplach
„A někdy mám poplach i v noci. To když mě ve tři hodiny ráno vzbudí alarm a přijede ostraha na kontrolu. Naštěstí to většinou bývá jen pavouk, který lezl přes čidlo,“ usmála se Fejtková. Do smíchu jí ale nebylo před několika lety, když velký vichr shodil gotické pískovcové fiály.
„Bylo to v neděli, kdy lidé z první mše odešli a měli přijít další. Nikoho to nezranilo, ale ihned jsem musela řešit zábor chodníku a další věci,“ dodala
Být kostelnicí není pro Miladu Fejtkovou zaměstnání, ale služba. „Musím se tomu oddat a věnovat. Mně práce nikdy nekončí, není to, že zamknu a odejdu. Ale současně je pro mě katedrála krásným a posvátným místem, v němž nacházím stále něco nového, co mě oslovuje. Věřím, že současná mimořádná opatření brzy skončí a katedrála bude zase plná lidí,“ dodala na závěr přání oslavenkyně Milada Fejtková.