Dva roky po srážce vlaků v Milavčích na Domažlicku: Žena má dodnes bolesti i trauma

Čtvrtého srpna 2021 vyrazila Peková z Blížejova do Domažlic. „Nasedla jsem do osobáku. Když se souprava v Milavčích rozjížděla, uslyšela jsem dutou ránu. Začalo praskat sklo a pak už si nic nepamatuji,“ líčila žena, která seděla v přední části vlaku.

Ten se střetl s protijedoucím mezinárodním expresem. Při tragédii zahynuli oba strojvedoucí a jedna cestující. Téměř 70 osob se zranilo, z toho pět těžce. Jednou z nich byla právě Peková. Měla vážně poškozené plíce i hrudník, šestnáct zlomených žeber, některá dvakrát, polámané obratle i nohy, utrženou klíční kost a vazy na obou rukách, těžký otřes mozku.

Vrtulník ji dopravil do pražské Ústřední vojenské nemocnice, kde ji lékaři oživovali. „Dva dny jsem byla v umělém spánku. Pak jsem podstoupila operaci,“ popsala.

Po čtrnácti dnech se dostala do Domažlické nemocnice. A po měsíci mohla domů. Jenže byla odkázána na pomoc rodiny. „Manželka byla celá rozbitá. Bál jsem se, abych jí neublížil. Nejdřív nemohla ani chodit. Oblékali jsme ji, myli,“ řekl Stanislav Pek.

Léčba a následná rehabilitace u jeho ženy trvaly rok. Během něj se jí zkomplikovala situace v zaměstnání. „Pracovala jsem na administrativní pozici. Snažili se, abych nastoupila na dělnickou pozici. Až když se do toho vložila právnička, dohodli jsme se, a já nakonec důstojně odešla,“ sdělila Peková.

Mezitím si požádala o invalidní důchod. Jakmile má větší fyzickou zátěž nebo se jen mění počasí, trpí bolestmi. Rozvinula se u ní posttraumatická stresová porucha. „Chodím k psychiatrovi a beru léky. Stále se mi událost vrací. Není mi dobře, když třeba slyším vrtulník,“ nastínila.

Úřady jí po roční tahanici nakonec tento týden přiznaly invaliditu druhého stupně. Teď už jen zbývá odškodné od Českých drah. „Většinu peněz jsem sice dostala, ale stále schází část bolestného a za poškozené věci,“ uvedla Peková, která si našla nové zaměstnání: pracuje jako ekonomka ve škole.

„Jsem moc vděčná, že mi paní ředitelka dala šanci, i přes má zdravotní omezení. Nechtěla jsem být doma. Snad už se brzy vyřeší i odškodné,“ přála si.

Mluvčí Českých drah Petr Šťáhlavský nechtěl věc kvůli ochraně osobních údajů konkrétně komentovat.

„Obecně ale platí, že doba je závislá na více faktorech, především na předložení příslušné dokumentace. U dlouhodobé léčby tak nejsou výjimečné případy, kdy se termín konečného vyčíslení a vyplacení odškodného počítá v řádu měsíců až let. U Milavčí šlo o vážnější nehodu, a proto u několika lidí proces ještě nebyl ukončen,“ zdůvodnil. Doplnil, že dráhy v souvislosti s touto událostí odškodnily na padesát lidí, celkově se jednalo o zhruba patnáct milionů korun.