Dva roky kauzy Nagyová: Čí je zlato, se neví a obvinění lobbistů nikde

Kriminalisté si přišli i pro bývalého šéfa Vojenského zpravodajství (VZ) Ondreje Páleníka, dokonce i pro jeho nástupce a v té době aktuálního ředitele této tajné služby Milana Kovandu a jeho podřízeného Jana Pohůnka.

V poutech postupně skončili i tři bývalí poslanci ODS Petr Tluchoř, Ivan Fuksa a Marek Šnajdr, posledním v řadě pak byl někdejší náměstek na ministerstvu zemědělství Roman Boček. Pravomocného odsouzení byť i jediného z nich se ale doteď veřejnost nedočkala.

Vše přitom začalo už v lednu 2012 a vůbec se to netýkalo nikoho z těchto původně osmi obviněných.

Policisté v té době rozjeli prověřování tehdejšího náměstka vrchního žalobce v Praze Libora Grygárka a jeho napojení na pražské lobbisty Ivo Rittiga s Romanem Janouškem i na vlivného člena místní ODS a lobbistu Tomáše Hrdličku a také na šéfa odboru městského investora v Praze z dob primátora Pavla Béma (ODS) Jiřího Tomana.

„Policie zahájila dne 6. ledna 2012 úkony trestního řízení pro podezření ze spáchání trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby, kterého se měl dopustit Libor Grygárek společně s dalšími úředními osobami,“ napsali v červnu 2013 do usnesení o zahájení stíhání Nagyové a spol. olomoučtí vrchní žalobci.

„A dále trestných činů sjednání výhody při zadání veřejné zakázky a legalizace výnosů z trestné činnosti (praní špinavých peněz, pozn. redakce), kterých se měli dopustit Janoušek, Hrdlička, Rittig, Jiří Toman a další tehdy neustanovené osoby,“ uvedli dále.

Jenže po dvou letech je z výše jmenovaných tzv. kmotrů obviněn pouze Rittig, a to ještě kvůli úplně něčemu jinému, než o čem den po rozsáhlé razii hovořil šéf ÚOOZ Robert Šlachta na tiskové konferenci.

„Prověřovali jsme organizovanou zločineckou skupinu osob s klientelistickými vazbami, s neúměrným ziskem a s vlivem na státní a polostátní organizace. Naším zájmem nebylo se zabývat politikou nebo jakoukoli politickou stranou,“ oznámil tehdy ředitel Šlachta.

Rittiga nakonec detektivové stíhali za údajné zneužití utajovaných zpráv kontrarozvědky, které mu prostřednictvím dalších lidí měla sdělit Nagyová.

Ale i v této věci se případ zatím nedostal ani před soud. Obvinění pak ještě schytal právě za klientelistické vazby už jen bývalý žalobce Grygárek, ale zůstává tristně jediným v této původně hlavní větvi případu.

Akce z brzkého rána 13. června 2013 měla přitom parametry zátahu desetiletí, a to jak počtem nasazených zhruba dvou stovek policistů či domovních prohlídek, tak významem pro dění v nejvyšších patrech české politiky a státní správy kvůli významným jménům zatčených.

A ještě něčím se tehdy Šlachta s olomouckými žalobci pochlubili. „Bylo provedeno celkem 31 domovních prohlídek, bylo zajištěno kolem hrubým odhadem 120 až 150 miliónů korun v hotovosti i desítky kilogramů zlata,“ řekl tehdy novinářům šéf ÚOOZ.

Pro peníze a zlato si přišli detektivové mj. do velké pobočky Komerční banky na pražském Václavském náměstí, kde nechali otevřít hned několik schránek.

Ať už měli tehdy policisté jakékoli podezření, čí milióny a desítky kilogramů cenného kovu jsou, dodnes se to veřejnost ani vrcholní představitelé státu stoprocentně nedověděli. Spekulace, že jde o jmění Janouška či jiných lobbistů, se nikdy nepotvrdila. Ke zhruba padesáti miliónům v penězích i ve zlatě se dnes hlásí Janouškův blízký spolupracovník a podnikatel Luboš Pašek, který prý vše řádně zdanil. Vrácení se domáhá soudní žalobou, zatím neúspěšně.

Nejasnost původu zabavených věcí, a tudíž i nevědomost se nelíbí nikomu, o čemž svědčí i vyjádření současného ministra vnitra Milana Chovance (ČSSD).

„Být těmi kolegy, byl bych nervózní. Nedivím se, že má společnost obrovskou deziluzi, když po té monstrózní akci hovořící o stovkách miliónů a desítkách kilo zlata to skončí možná jen odsouzením za krácení daně za nějaké dary,“ řekl ve čtvrtek ministr s tím, že ani on sám se nedověděl, čí zlato a peníze jsou.