Článek
Ze studie, kterou si loni nechalo zpracovat ministerstvo práce a sociálních věcí, vyplývá, že nakupování zboží, které mnohdy převyšuje finanční možnosti seniorů, se na vzniku dluhů u dané cílové skupiny projevuje zcela zásadně.
Nejedná se přitom jen o předváděcí akce, kde senioři přicházejí mnohdy o veškeré své úspory, ale také o podvodné e-shopy. Ty nabízejí jak nejrůznější předměty, tak i služby.
Překvapily ji faktury
Tak například výkonný ředitel Centra bezpečnějšího internetu Jiří Palyza zmínil případ, kdy se na jeho organizaci obrátila žena s prosbou o řešení problémů týkajících se vymáhání peněz za neproplacené faktury za on-line služby. Objednala si služby, které jí zaručovaly poskytování sportovních výsledků. Domnívala se, že vše je bezplatné.
„Vysoce pravděpodobně byly součástí obchodních podmínek platební podmínky tak ‚šikovně‘ skryté, že si jich uživatelka při vyplňování objednávkového formuláře nevšimla,“ nastínil Právu Palyza.
Faktury poté ženu překvapily, protože netušila, že služba je zpoplatněna. „Faktury neplatila, což způsobilo zvyšující se nátlak ze strany poskytovatele,“ shrnul Palyza.
Empatie jako cesta k vydírání
Neostražitost seniorů při pohybu na síti se projevuje také v oblasti podvodných e-mailů od neznámých uživatelů. Podvodníci zde spoléhají na solidaritu a empatii starších lidí. „V e-mailu je žádají o poskytnutí finanční pomoci, protože se nacházejí v nouzi. Empatický senior soucítí a posílá peníze. Situace se ovšem opakuje a požadavky rostou,“ přiblížil citové vydírání důchodců Palyza.
Objevují se údajně taktéž případy manipulativních zpráv z oblasti internetového bankovnictví, kdy jsou senioři vybízení ke změně hesla, čímž může dojít k jeho prozrazení.
Obecně je dobré být zdravě nedůvěřivý a v případě jakýchkoliv pochybností se zeptat svých dětí nebo vnuků. Raději nic zbrkle neobjednávat.
„Setkáváme se také s falešnými zprávami, které se tváří, že jsou od exekutorů, přičemž vymáhají dlužné částky pod hrozbou různých sankcí a penalizací,“ prozradil Palyza. Podle něj by si měli dát senioři pozor především na to, kdo je odesílatelem zprávy, na jaké internetové stránky odkazuje nebo zda text neobsahuje gramatické chyby nebo přílohy.
O tom, že internetoví podvodníci jsou stále vynalézavější, svědčí i policejní statistiky z prostředí kyberkriminality. Z 917 případů podvodného jednání na webech v roce 2011 se číslo za posledních pět let více než ztrojnásobilo.
Kurzy bezpečného chování
Obrovský problém zaznamenávají lidé pracující v sociální péči také v telefonickém kontaktování seniorů ze stran nejrůznějších společností. „Nejčastější ‚šmejdské‘ případy, se kterými se na nás klienti obracejí, souvisejí s telefonickým kontaktem. Ten často končí nechtěným uzavřením kupní smlouvy,“ přiblížila Veronika Gorylová ze společnosti na podporu seniorů Život90.
Seznámení seniorů s riziky, která na ně číhají ve světě technologií, proto považuje za klíčové. „Senioři používají technologie a internet stále více. Proto pro ně pořádáme kurzy bezpečného chování na síti. Snažíme se je upozorňovat na rizika, která s tím souvisejí,“ sdělila Gorylová.
Chybu spatřuje opět v přílišné důvěře, kterou starší lidé prokazují v naoko anonymním virtuálním světě. „Jedná se hlavně o přílišnou otevřenost. Senioři například nevědí, jak si zabezpečit profil tak, aby nesdíleli všechny informace veřejně. Případně jsou sdílnější víc, než je třeba, když je kontaktuje neznámá osoba,“ připustila Gorylová.
Podle Palyzy je pro seniora žádoucí být na internetu velmi ostražitý. „Obecně je dobré být zdravě nedůvěřivý a v případě jakýchkoliv pochybností se zeptat svých dětí nebo vnuků. Raději nic zbrkle neobjednávat,“ radil odborník.