Článek
Důvěryhodnost vlády ztratila od březnového průzkumu osm procentních bodů a v dubnu se zastavila na úrovni 21 procent. Na názoru obyvatel se zjevně odrazily půtky posledních dní, v jejichž rámci padalo jedno nařčení za druhým, objevovaly se kompromitující materiály, trestní oznámení a vše vyvrcholilo vládními rošádami.
Vládní krize se ale zřejmě podepsala také na důvěryhodnosti v Poslaneckou sněmovnu, která přišla o šest procentních bodů. S konečnými 18 procenty se tak ocitla na stejné úrovni jako v květnu loňského roku, tedy před volbami, které vystavily stopku celé řadě ostřílených politiků.
| Vývoj důvěryhodnosti v ústavní instituce (v procentech) | ||||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| Měsíc/Rok | 04/10 | 05/10 | 06/10 | 02/11 | 03/11 | 04/11 |
| Prezident | 74 | 67 | 72 | 65 | 67 | 68 |
| Vláda | 72 | 64 | 42 | 30 | 29 | 21 |
| Sněmovna | 23 | 18 | 30 | 21 | 24 | 18 |
| Senát | 24 | 21 | 25 | 24 | 26 | 25 |
| Krajské zastupitelstvo | 44 | 39 | 43 | 44 | 45 | 41 |
| Obecní zastupitelstvo | 61 | 56 | 58 | 63 | 61 | 63 |
| Zdroj: CVVM | ||||||
Senát zaznamenal jen nízký pokles, ale nadále se drží svého lepšího průměru, podpora čtvrtiny respondentů mu stačila na předběhnutí Sněmovny i vlády.
Nejrespektovanějšími institucemi jsou v povědomí lidí krajská a obecní zastupitelstva a úřad prezidenta. Úřad hlavy státu má důvěru u 68 procent respondentů, obecní zastupitelstvo jen o pět procentních bodů nižší a krajským zastupitelstvům věří 41 procent lidí.