Článek
Vládě rozhodně důvěřují tři procenta lidí, spíše důvěru jí vyjadřuje 22 procent dotázaných. Naopak 32 procent dotázaných vládě spíše nedůvěřuje a 40 procent jí nedůvěřuje rozhodně. Zbylá tři procenta respondentů zvolila odpověď „nevím“.
Důvěra ve vládu se od loňského listopadu držela nad 30 procenty, v létě ale přišel výraznější pokles. Podobné je to i se Sněmovnou, které rovněž rozhodně důvěřují pouhá tři procenta občanů. Důvěra v Senát klesla od posledního průzkumu o tři procentní body na 33 procent.
Naopak důvěra v prezidenta Pavla je od jeho nástupu stabilní, už ve třetím průzkumu v řadě je na 58 procentech. Je tak vyšší než u jeho předchůdce. Po většinu druhého prezidentského funkčního období Miloše Zemana byl podíl lidí důvěřujících hlavě státu setrvale pod 50 procenty. V polovině roku 2022 se dokonce důvěra v prezidenta propadla pod 30 procent.
Volby by vyhrálo ANO s 33,5 procenta, koalici Spolu odcházejí voliči
Navzdory následnému růstu už se před Zemanovým odchodem dostal podíl důvěřujících lidí nejvýše na 38 procent, kterých dosáhl na přelomu loňského a letošního roku.
Od letošního léta vzrostla o tři procentní body důvěra v krajská zastupitelstva, věří jim 45 procent lidí. Hejtmani si polepšili o dva procentní body rovněž na 45 procent. Starostům důvěřují dvě třetiny lidí a obecním zastupitelstvům 65 procent lidí. V obou případech to byl mírný nárůst.
„Podrobnější analýza ukázala, že u všech zkoumaných institucí důvěra k nim vykazuje významnou pozitivní korelaci se spokojeností s politickou situací, se spokojeností s vlastním životem, s hodnocením ekonomické situace v ČR a s hodnocením životní úrovně vlastní domácnosti,“ uvedlo CVVM.
Průzkum se uskutečnil od 28. července do 25. září a zúčastnilo se ho 985 lidí.