Článek
„Pokud bychom takovou mezivládní smlouvu vypověděli, tak by z toho bylo hlavně dusno a špatné mezinárodní vztahy, protože následky by byly spíše politické než právní,“ řekl Novinkám vedoucí katedry mezinárodního práva Masarykovy univerzity Filip Křepelka.
Zrušit smlouvu s argumentací, že už nemáme k USA důvěru, by podle něj u žádného soudu neuspělo. „Navíc by to nebyl spor, který by mohla vyřešit arbitráž, protože by se musely probírat i utajované skutečnosti,“ dodal Křepelka.
Česká smlouva s USA je tajná a je otázka, zda a za jakých podmínek by šla vypovědět. Česko by mělo za 24 stíhaček zaplatit 4,99 miliardy dolarů, tedy 115 miliard korun. První letoun by měl do Česka dorazit za pět let, loni už ministerstvo obrany poslalo první splátku 26 miliard korun.
O ukončení kontraktu uvažují také Švýcaři, kteří si objednali 36 kusů za 6,8 miliardy dolarů. Tamní vláda sdělila pochybujícím poslancům, že smlouvu mohou zrušit do té doby, než dostanou první letadla, ale i tak by museli nést veškeré náklady.
Pochybnosti o důvěryhodnosti Američanů vznikly poté, co USA načas zastavily podporu vojenských systémů dodaných Ukrajině. Na základě toho se vynořily obavy, že Spojené státy mohou omezit fungování letounu F-35. Ten se přitom stává páteřním letounem NATO, když kromě amerického letectva objednalo 600 těchto letounů přes 20 hlavně evropských zemí.
Šéf Evropské obranné agentury Jiří Šedivý Novinkám řekl, že bychom měli situaci hodnotit bez emocí a spikleneckých teorií.
„Omezovat jakkoli schopnost systému F-35 by bylo proti obchodním i strategickým zájmům USA, protože evropské země jsou dohromady nejlepším zákazníkem,“ řekl Šedivý. Pro Američany je důležité, aby Evropa byla v otázce obrany co nejsamostatnější, a toho nedosáhnou tím, že budou sabotovat užívání letounů.
Nemají tlačítko, ale i tak mají letoun pod palcem
Výrobce F-35 Lockheed Martin už vydal vyjádření, že není pravda, že dokážou letoun na dálku uzemnit. Podle leteckých odborníků má však jak výrobce, tak také armáda USA řadu možností, jak fungování letounu omezit. To potvrdilo i české ministerstvo.
„Určitě nemají tlačítko, kterým se ten letoun vypne, ale řada procesů týkajících se údržby nebo provozu je provázaná se systémy, které mají pod palcem Američané,“ řekl Novinkám letecký expert Tomáš Soušek. Dodal, že například systém údržby a plánování misí je cloudové řešení a všechna data jsou v USA. „Pokud o sdílení dat přijdete, tak je to stíhačka vhodná tak pro hlídání vzdušného prostoru, ale už to není letadlo páté generace,“ dodal Soušek.
Šéf Aspen institutu a bývalý velvyslanec u NATO Jakub Landovský varuje před prohlubováním rozporů v Alianci, protože si tak zahráváme s obranyschopností. Ke ztrátě důvěry k letounům F-35 podle něj není důvod. „Pokud bude USA věřit Indie, která dostala nabídku na F-35, tak to bude jasný důkaz, že spojenectví funguje i mimo NATO,“ uvedl Landovský. Indie si bude zřejmě vybírat mezi F-35 a ruským letounem Su-57.
Podle Landovského nemá F-35 alternativu. „Pokud chceme být o generaci zpátky, tak můžeme uvažovat o evropských strojích, ale pokud chceme letoun, který dokáže projít nepřátelskou obranou, sbírá data a dokáže komunikovat se všemi aktéry na bojišti, tak není v tuto chvíli co jiného volit,“ uvedl Landovský.
Podle něj žádný evropský stroj není „neviditelný“, tedy nemá schopnost skrýt se radarům. „Tuto schopnost potvrdili Izraelci svým zásahem v íránském vzdušném prostoru,“ připomněl.
Podle generála v záloze Františka Mičánka je jasné, že Američané mohou omezit každý svůj zbraňový systém, který potřebuje informace z jejich satelitních systémů. „To se netýká jen F-35, ale i protivzdušného systému Patriot,“ upozornil Mičánek.
Podle něj jde o dočasnou krizi důvěry, vyvolanou nepředvídatelnými kroky Donalda Trumpa. „Je možné, že se za rok dva probudí, protože na něj bude tlačit vojensko-průmyslový komplex kvůli tomu, že ztrácí odběratele,“ řekl Mičánek. Přesto bychom se v Evropě měli pokusit spoléhat na USA co nejméně. „Tam, kde může, by Evropa měla pracovat podle hesla: co je doma, to se počítá. A vyrobit v Evropě vše, co vyrobit lze,“ dodal.
S tím souhlasí bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý. Podle něj by se Evropané neměli tvářit tak překvapeně, protože Američané již dlouho říkají, že se Evropa má postarat o své bezpečí sama. Teprve Trump to podle něj řekl natvrdo. Nevěří ale, že Američané zneschopní zbraňové systémy, které by dodali evropským spojencům.
„Bude ale ještě chvíli trvat, než si Američané sami srovnají svého prezidenta do té míry, že bude reprezentovat zájmy USA a nebude je poškozovat,“ řekl Šedivý.