Důvěra ve vedení státu výrazně vzrostla. Pomoci mohla i atmosféra po smrti Karla Gotta

Nejvyšší důvěře z ústavních institucí se dlouhodobě těší starostové (70 procent) a obecní zastupitelé (69 procent). Krajským zastupitelům důvěřuje podle průzkumu 51 procent lid, vládě rovných 50 procent a hejtmanům 49 procent lidí. Sněmovně a Senátu důvěřuje shodně 40 procent dotázaných.

Agentura konstatovala, že u všech sledovaných institucí došlo k významnému nárůstu důvěry.

Prezident si oproti září polepšil o sedm procentních bodů, vláda o šest, Sněmovna rovněž o šest a Senát dokonce o devět. Podobně tomu bylo rovněž u regionálních a místních institucí.

„Co je příčinou zaznamenaného plošného vzestupu důvěry k ústavním institucím, je obtížné určit, přičemž nelze vyloučit ani variantu náhodného výkyvu způsobeného výběrovou chybou měření. Jako možné vysvětlení daného posunu se pak může nabízet jisté uvolnění napětí v souvislosti s ukončením trestního stíhání premiéra v kauze Čapího hnízda, jež dlouho zatěžovalo politickou situaci v zemi, a do výsledku výzkumu se také mohla výrazněji promítnout specifická atmosféra a situace, která se vytvořila v souvislosti s úmrtím a pohřbem Karla Gotta,” přiznalo CVVM.

Co se nezměnilo, je spokojenost s politickou situací, která stejně jako v září zůstala na 23 procentech. Nespokojeno bylo 39 procent.

Agentura připomněla, že prezidentovi častěji důvěřují lidé starší 60 let, obyvatelé Moravy, lidé v Moravskoslezském kraji a stoupenci ANO, KSČM a SPD.

„Naopak nižší důvěru nebo vyšší nedůvěru k prezidentovi vykazují dotázaní ve věku od 20 do 44 let, obyvatelé Čech a zejména Pražané, obyvatelé z měst s populací od pěti do 15 tisíc, ti, kdo se politicky řadí jednoznačně k pravici, voliči ODS, TOP 09 či Pirátů a ti, kdo nedůvěřují ostatním zkoumaným institucím s výjimkou Senátu,” shrnul průzkum.

Průzkumu se od 5. do 20. října zúčastnilo 1021 respondentů.