Článek
Za organizaci Asanace v letech 1977 až 1985 byli loni pouze k podmíněněným trestům odsouzeni čtyři předrevoluční funkcionáři ministerstva vnitra, Vladimír Stárek, Zdeněk Wiederlechner, Zdeněk Němec a Oldřich Mézl. Bývalý ministr vnitra Jaromír Obzina (ve funkci 1973-1983) byl původně s těmito čtyřmi stíhán za to, že k celé akci dal příkaz. Vzhledem k jeho úmrtí letos v lednu však soud nikdy jeho případ nedořešil.
Podle obžaloby důstojníci, kteří stanuli před soudem nyní a v uvedenou dobu zastávali funkce krajských náčelníků 2. odboru StB a jejich zástupců, Asanaci organizovali a realizovali v krajích. Náplní činnosti 2. odboru StB totiž byl mj. "boj s třídním nepřítelem". Z původního počtu 11 obžalovaných jich usedlo na lavici obžalovaných jen pět. Čtyři požádali o projednání věci v nepřítomnosti, případ Miroslava Marka z Ústí nad Labem bude řešit tamní soud vzhledem k jeho zdravotním problémům. Obžalovaný Petr Žák se nedostavil kvůli psychickým a rodinným problémům a v úterý má soudu sdělit podrobnosti.
Jak uvedla žalobkyně Jana Hercegová, obžalovaní zahrnovali akci do náplně činnosti svých podřízených, kteří disidentům vyhrožovali, znemožňovali jim výkon zaměstnání, prováděli domovní prohlídky a i jinak jim zasahovali do života, a to v rozporu s tehdy platnou ústavou. Ta československým občanům zaručovala nedotknutelnost práva na pobyt v jejich zemi. V kauze figuruje zhruba 14 obětí poškozených tímto nátlakem, několik z nich se přihlásilo s nárokem o náhradu škody.
Někdejší šéfové krajských správ ve věku 59 až 82 let se podle obžaloby dopustili trestného činu zneužívání pravomoci veřejného činitele a hrozí jim až desetileté tresty. Do jednoho uvedli, že se necítí být vinni.
"Sami chtěli emigrovat"
Devětapadesátiletý Zdeněk Hanák byl v letech 1978 až 1989 náčelníkem 2. odboru StB v Ústí nad Labem. Jeho podřízení měli na starosti mj. Ladislava Lise, jednoho z tehdejších mluvčích Charty 77 a po roce 1989 zakladatelů ČSSD, dále arcibiskupa Karla Otčenáška či současného člena BIS Františka Stárka, mezi disidenty přezdívaného Čuňas.
"Já jsem nikdy neměl pocit, že bych se dopustil něčeho trestného. Já jsem vždycky ctil nepřítele, choval se k němu slušně a korektně a nesnížil se k fyzickému ani psychickému násilí. Stejně tak mí podřízení byli inteligenti. Řada těchto lidí do té ciziny chtělo, já jsem ten projekt chápal tak, že jim to umožním, když tam chtějí," konstatoval.
Tvrdil dále například, že arcibiskup Otčenášek mu po návratu z Vatikánu přinesl papežem posvěcený medailónek. "Když se z Vatikánu vrátil, tak mi za to děkoval," prohlásil. O Lisovi pak hovořil obdobně, tedy že se k němu choval jedině korektně. Hanák nakonec vyjádřil své přesvědčení, že díky akci Asanace se vlastně policii podařilo vymýtit pěstování marihuany na Ústecku. "Matky za mnou chodily a děkovaly za to, že jsme jejich syny a dcery z toho dostali," prohlásil.
Zaznělo v soudní síni
Žalobkyně Jana Hercegová: Říkal jste, že poškození měli o emigraci sami zájem, jak jste to zjistil?
Obžalovaný Zdeněk Hanák: Oni sami o vystěhování žádali.
Hercegová: Kdyby to tak bylo, proč jste psal do ročního prováděcího plánu, že je třeba docílit vystěhování?
Hanák: To byla nešťastná formulace, zřejmě jsme to odněkud omylem převzali.
Hercegová: Když říkáte, že vám poškozený Ladislav Lis málem děkoval, proč tedy proti vám vypovídal, tak jak vypovídal?
Hanák: To si vysvětluju změnou doby a prostředí po revoluci v roce 1989.
Další obžalovaný, bývalý náčelník správy StB v Hradci Králové Vladimír Krejčík, se v pondělí odvolal na Obzinovy rozkazy. "Kdybych odmítl splnit rozkaz, hrozilo by mi trestní stíhání pro sabotáž," uvedl. Hercegová nesouhlasně namítla, že i za totalitního režimu mohli příslušníci policie odmítnout splnit rozkaz, který by byl v rozporu s tehdejšími zákony. Měli také možnost rezignovat na svoji funkci nebo odejít ze služebního poměru od policie. Hlavní líčení je nařízeno na příštích čtrnáct dní.