Dusno na Ústavním soudu. Soudci obviňují kolegu z podjatosti

Postoj Fialy a Suchánka se nezměnil ani poté, co plénum, tedy sbor všech členů ÚS, většinově rozhodlo, že Šimíček podjatý není. Názorový střet lze sledovat v řadě usnesení a odlišných stanovisek v databázi soudu. Podle některých usnesení je v sázce důvěra v nestranné a nezávislé rozhodování soudu.

Fiala a Suchánek se domnívají, že není podstatné, zda se soudce cítí, anebo necítí podjatým, ale zda existuje relevantní pochybnost o jeho nepodjatosti. V jednom z usnesení uvedli, že jejich senát samostatně hodnotí skutkový i právní stav ke dni svého rozhodování a „jiné - byť i plenární - usnesení jej nijak nezavazuje“. Šimíček pokládá uplatňované námitky podjatosti, jimž čtvrtý senát opakovaně vyhověl, za neudržitelné a neopodstatněné.

„Proč se takto děje a proč dva soudci IV. senátu nerespektují ani usnesení pléna, nebudu nijak spekulovat,“ napsal ČTK.

Šimíček je předsedou třetího senátu ÚS, zatímco Fiala předsedá čtvrtému senátu, jehož členem je kromě Suchánka ještě Jan Filip. Podle rozvrhu práce rozhoduje o vylučování členů třetího senátu z rozhodování právě čtvrtý senát. Ani Filip ale s postupem svých kolegů nesouhlasí, opakovaně sepisuje odlišná stanoviska a varuje před účelovým uplatňováním námitek podjatosti. „Taková objektivní pochybnost se musí jevit z vnějšku, jinak dostává nádech subjektivity a účelovosti,“ uvedl v jednom ze stanovisek Filip.

Rychetský ČTK řekl, že nesoulad, který nastal ve čtvrtém senátu, vnímá jako nepříznivou situaci, ale jeho pozice je komplikovaná - musí respektovat nezávislost rozhodování v senátech. „Ale nesu to velmi těžce. Mám prostě pocit, že to má negativní vliv na celkovou atmosféru v Ústavním soudu,“ řekl Rychetský.

Situace měla složitou genezi. Začíná na jaře 2020, kdy ÚS zachoval povinnost komunálních politiků podávat oznámení o majetkových poměrech, zároveň ale zrušil rozsah nahlížení do centrálního registru oznámení. Volné a bezplatné nahlížení přes internet podle tehdejšího nálezu porušovalo právo na soukromí veřejných funkcionářů. Prý postačí zpřístupňovat údaje až na základě žádosti.

Nález měl odloženou účinnost, vstoupil v platnost na konci roku 2020. Soud tak dal politikům čas na to, aby přijali novou právní úpravu nahlížení. Ministerstvo spravedlnosti pokračovalo v tehdejším způsobu zveřejňování až do listopadu 2020, což vadilo desítkám zastupitelů v celé zemi. Mnozí se obrátili na soudy, žádali odškodnění za období mezi nálezem ÚS a změnou praxe.

Letos v říjnu ÚS dalším nálezem vyhověl stížnostem 43 zastupitelů, kteří žádali odškodnění a omluvu. Čtvrtý senát těsnou většinou - tvořenou soudci Fialou a Suchánkem - konstatoval, že ustanovení zákona o střetu zájmu sice v době odkladu vykonatelnosti stále formálně zůstávalo součástí právního řádu, ale pokud se ocitlo v rozporu se základními právy, používat se nemělo, případně jen zdrženlivě.

Názor Fialy se Suchánkem pak muselo překlenout plénum ÚS. Vydalo stanovisko, podle kterého ministerstvo nepostupovalo nezákonně. Smyslem odkladu vykonatelnosti je podle většiny pléna právě to, aby bylo možné dočasně normu používat, než se schválí nová právní úprava.

O vyloučení Šimíčka rozhodují Fiala se Suchánkem v souvislosti s ústavními stížnostmi jednotlivých komunálních politiků, kteří mají stejnou právní zástupkyni a opakovaně vůči němu uplatňují námitku podjatosti. Všichni poukazují na zápis z jednání zástupců ministerstva spravedlnosti a Sdružení místních samospráv, kde stojí, že „věc“, tedy problematika pokračujícího zpřístupňování majetkových oznámení, „byla konzultována na Nejvyšším soudě a se zpravodajem nálezu ÚS“, což byl právě Šimíček. Ten ovšem trvá na tom, že s nikým z ministerstva nic podobného nekonzultoval. Necítí se být podjatý.

Ani podle Rychetského není Šimíček podjatý. „Když jeden z našich kolegů jasně prohlásí, že není podjatý, neúčastnil se žádných domnělých schůzek, když to potvrdí další ústavní činitel, ministr spravedlnosti, pak to je pro mě dostatečný důvod pro to, abych nepochyboval o tom, že kolega Šimíček není podjatý, a jeho vylučování pro podjatost z jednání těžce nesu. Ale nemám žádnou kompetenci a možnost to ovlivňovat,“ řekl.

Předseda soudu předpokládá, že v záležitostech nároku komunálních politiků na odškodnění budou všichni, tedy jak obecné soudy, tak i čtvrtý senát ÚS, do budoucna respektovat stanovisko pléna. Znamenalo by to, že nárokům nevyhoví. Jiný postup si lze podle něj těžko představit.

Fiala, jenž s novináři dlouhodobě nekomunikuje, by podle spekulací některých médií mohl být favoritem prezidenta Miloše Zemana pro jmenování příštím předsedou ÚS. Potenciální postup, kdy Zeman ještě před odchodem z Hradu někoho s odloženou účinností jmenuje předsedou, ale odborníci označují za neústavní. Rychetského mandát vyprší až v srpnu, Zeman končí v březnu.