Dušek: Zatím je léto, síla covidu se ukáže na podzim

Na tuto otázku nelze v tuto chvíli odpovědět ze dvou důvodů. Řada přijetí do nemocnic nemusí mít deltu prokázanou, zvlášť když se jedná o těžký průběh, protože to se člověk dostane do nemocnice opravdu rychle. Za druhé je nyní přijímáno velmi málo lidí. Denně to jsou tři až čtyři lidé, to je velmi malé číslo.

Naprostá většina z nich ale nemá vůbec těžký průběh a domnívám se, že příčina hospitalizací je úplně jiná než covid. Vím to od mnoha lékařů. V létě tato otázka nemá smysl. Teď jsme v období, kdy všechno vypadá pozitivně, zároveň ale všichni víme, že se na podzim něco stane.

U respirační nákazy se něco stát musí. Nikdo ale neví, jak to bude rychlé a jak to bude nebezpečné. Je to stejné jako loni v létě. Doufejme, že se současný trend udrží kvůli očkování. Pořád máme ale asi 600 tisíc neočkovaných seniorů a doufejme, že se je podaří naočkovat.

Pokud ano, až zcela jistě uvidíme na podzim nárůst nákazy, nebude to mít dopad na nemocnice. Ve fázi ostražitosti budeme zhruba dva měsíce, a pokud se situace nezhorší, teprve tehdy můžeme říci, že z toho začínáme být venku.

O Británii bych řekl něco hezkého a něco šeredného. Začnu tím druhým. Řekl bych, že neskutečným způsobem riskují, a vůbec nechápu proč. Uniká mi důvod. Je tam asi snaha dát Britům nějaký dar. To hezké je, že si na Británii můžeme ověřit, co se asi tady stane na podzim. Britové jsou z devadesáti procent naočkovaní, naprostá většina druhou dávkou.

Pozor, v našich datech AstraZeneca sníženou účinnost vůbec neukazuje, a to ani vůči deltě. Po první dávce je účinnost mnohem menší, ale to platí i pro Pfizer. Británie je tedy proočkovaná dvakrát víc než my, a pokud tam ochrana vydrží, řekněme, do konce září, bude to pro nás jasný signál, že to opravdu funguje.

Pokud se to ale neudrží, poznáme to velmi brzy, řekl bych do čtrnácti dnů, a bude to silné varování pro Evropu. U nás takový experiment vzhledem k proočkovanosti vůbec není na stole.

Obojí je pravda, teď to osciluje v tzv. pingpongovém režimu, a tak to bude ještě několik následujících týdnů. Sem tam se objeví nějaká větší lokální ohniska, snad už nezažijeme další OKD jako loni. Čísla nám říkají to samé, co minulé léto. Virus nezmizel a normálně se populací šíří.

Jen velmi naivní člověk by si myslel, že včera byly jen tři stovky nakažených a v sobotu 195, tedy rekord! Včera bylo nakažených někde mezi třemi stovkami a tisíci dvěma sty, kteří vyprodukují dalších tisíc dvě stě, a takhle se ten virus šíří a vytváří si virovou nálož. Kvůli chování lidí, sezonnosti a dalším faktorům v populaci přetrvává.

Na podzim by ale mohl nebezpečně eskalovat a nikdo nemůže zaručit, že zejména u starých a vážně nemocných lidí imunita z vakcinace přetrvá. Máme tu úplně jiný virus, než jsme měli na začátku, mnohonásobně nakažlivější. Snáze pronikne do buňky čili při stejném rizikovém kontaktu je nejen vyšší šance nákazy, ale i větší šance vyšší virové nálože. A čím vyšší virová nálož, tím větší šance na těžký průběh.

To nikdo nemůže říct ve chvíli, kdy máme úplně jinou situaci. Máme proočkovanou populaci, takže lidé, kteří se nakazili po vakcinaci, mají mírné průběhy. Z toho ale nelze usuzovat, že tu máme mírnější formu viru. Je léto a síla covidu se ukáže v listopadu.

Sesbírali jsme všechna úmrtí, která mohla souviset s covidem, a poctivě jsme je analyzovali. Přišel nám třeba případ, ve kterém byl covid mezi příčinami úmrtí až na šestém místě a vůbec nebyl registrovaný v databázi ISIN. I ten jsme ale zařadili, protože jsme si nebyli jisti, zda příčinou smrti nemohl být covid.

Zrovna tak jsme ale třeba měli pozitivně testovaného člověka, který nesporně zemřel na úplně jinou příčinu, ale zařadili jsme i jeho. A tak jsme došli k číslu 17 235, což jsou všechna úmrtí za loňský rok, na nichž se covid mohl podílet.

Pokud byl člověk covid pozitivní a zemřel, byl zařazen do analýzy zkoumající příčiny úmrtí. Byli lidé, co už pozitivní nebyli a zemřeli třeba čtrnáct dní poté. I ti prošli panelem expertů. Dlouhodobá úmrtí budeme ještě analyzovat, protože člověk nakažený v prosinci mohl klidně zemřít až v květnu na dlouhodobé následky covidu. Data o těchto následcích právě teď sbíráme, hodnocení bude někdy v září.

4224 úmrtí bylo nejasných a komplikovaných, ze záznamů nešlo jasně rozhodnout. Experti si znovu vyžádali velké množství dat, a pokud panel příčinu úmrtí změnil, také ji forenzně zaznamenal. Výsledkem celého procesu, který se obtížně vysvětluje, je, že základní příčina úmrtí na covid v roce 2020 dělá 10 539, toto číslo půjde do všech mezinárodních statistik. Nikdo ale nemůže odpárat nadúmrtí.

Pochybuju, že většina států postupovala jako my, takže při mezinárodním srovnání budou ta čísla různorodá. Představte si třeba stát, který méně testoval a má tedy v centrální databázi méně covid pozitivních. Pokud do listu o prohlídce zemřelého někdo napsal zápal plic, spadne do jiné kategorie.

Takové země budou mít méně zemřelých na covid, budou mít ale zhruba stejně nadúmrtí. V Evropě není možné, aby někdo zemřel a nebyl zaznamenán, ani v Rusku ne. Všude, kde je kultura a civilizace, kde nepouští mrtvé po řece dolů, budou ti lidé zaznamenáni. Mezinárodní srovnávání by tedy mělo vycházet především z nadúmrtí.

Nikdy to nelze vyloučit. Je možné, že ten člověk zemřel a v listu o prohlídce zemřelého měl uvedeno něco jiného. Ale vzhledem k tomu, že 83 procent zemřelo v nemocnici, a tam byli vždycky testováni, tak úniků nebude mnoho.

Čtrnáct procent nemělo s covidem vůbec žádnou souvislost, ale pozor, to je jen z těch problematických případů, nikoliv z celku. Když se to pak celkově sesumarizovalo, tak úmrtí hlášených jako covid, která ale neměla s covidem nic společného, bylo asi pět procent.

Byly tam dopravní nehody, různá neštěstí, snad dvě utonutí. Ale také příběhy, které s covidem nemohly mít vůbec nic společného. Například člověk, který se nakazil covidem, vyléčil se z něj, ale byl v terminální fázi rakoviny plic. To je evidentní, že s úmrtím covid nesouvisí. Panel expertů dělal změny oběma směry: skupinu, kde byl covid základní příčinou, spíš navýšil, ale některé případy i vyřazoval.

Většina lidí, co u nás zemřeli na covid, nebyli úplně zdraví. Pouze u pětiny z nich se nenašla jiná vážná nemoc. Ti lidé trpěli srdečními chorobami, zhoubnými nádory, diabetem. Některé státy ale, pokud vím, ze statistiky covidových zemřelých plošně vyřazovaly ty, co měli zároveň zhoubný nádor. My jsme ve shodě s ČSÚ ale postupovali podle pravidel WHO. I u lidí s nádorem mohl být primární příčinou úmrtí covid.

Jednoznačně kardiovaskulární onemocnění, a to i chronická. Dlouhodobým následkem pandemie byl propad elektivní péče a také akutní péče. Částečně i z obav pacientů z cesty do nemocnic, což se u kardiovaskulárních chorob určitě projevilo.

Kdokoliv se mě ptal z médií, říkal jsem, ať se lidi nebojí chodit do nemocnic, že covid je slabý a že v nemocnici je pozitivních málo. Na nemocech oběhové soustavy se nadúmrtí projevilo nejvýrazněji. Hospitalizační mortalita na infarkt dokonce mírně klesala, což je dobrá zpráva: kdo se dostal do nemocnice, tomu se dostalo péče a covid to výrazně nenarušil.

Zásadně ale poklesl počet hospitalizací na infarkt myokardu. Stejné je to u srdečního selhání. Jejich počet se v době pandemie nezměnil, ale opět klesl počet hospitalizací. Dílem to mohlo být omezenou dostupností péče, ale dílem obavami lidí, kteří tyto příznaky raději zkusili přechodit.

Nejsem kardiolog, ale od lékařů jsem slyšel, že spousta lidí s bolestí na hrudi zkrátka zůstala doma. Klesl ale i počet ambulantních vyšetření u kardiologů, což znamenalo menší počet včasných zásahů a vyšší počet fatálnějších selhání. Řada z těch lidí mohla být i covid pozitivní.

Pojďme si říci nejtypičtější příběhy. Člověk leží doma, má horečku, nějaké obtíže, myslí si, že je to covid, takže nejde k lékaři. Ve skutečnosti má ale srdeční selhání a zemře. Příběh číslo dva: senior má bolest na hrudi, všude zuří covid, nechce do nemocnice, tak vydrží týden, nakonec si záchranku zavolá, ale už je pozdě. Toto je velký problém, u kterého zatím vidíme jen část. Troufám si tvrdit, že tyto příběhy budou za první kvartál letošního roku ještě silnější.

U zhoubných nádorů je ten příběh úplně jiný. Mortalita související s onkologickými onemocněními v roce 2020 prudce nenarostla a sledovala dlouhodobě nastavené trendy. Z analýz vyplývá, že onkologičtí pacienti o svou péči nepřišli.

Přesně tak, v tom je velké riziko. Nádor není infarkt, na finální hodnocení budeme muset čekat tři, čtyři roky. Velmi riskantní je ale velký propad preventivních programů, co se nádorů týče. Rád bych v tuto chvíli řekl: lidi, je léto, covid je sezonní nemoc, navíc jsme chráněni očkováním, pokud jste kašlali na prevenci, tak teď běžte. Objednejte se na srdeční prevenci, na onkologickou prevenci.

Nečekejte na říjen a listopad, běžte teď, stihněte to do konce září. Na jaře citelně poklesl screening na mamografu, který skutečně zachraňuje životy. Dáma, které se objeví nádor prsu v raném stadiu, se vůbec nemusí bát. Dámy, co jste nechodily loni na mamograf, teď běžte! Stejně jako vy, co nechodíte vůbec.

Nejvíc mě ale mrzí propad screeningu zhoubných nádorů tlustého střeva a konečníku, který v první fázi, což je test na okultní krvácení do stolice, propadl loni v dubnu až o 75,6 procenta. Praktičtí lékaři na jaře totiž z velké části zavřeli ambulance. Toto skutečně není dobrý signál, protože celkový pokles návštěvnosti je asi 17,18 procenta, a to je opravdu hodně.

Hrozí nám nárůst pozdě zachycených nádorů, o které se budeme muset náročně starat, lidem hrozí zkrácená doba života. Pokud měl někdo jít na screening loni v září, opravdu by teď měl jít. Tyto screeningy zachraňují ročně tisíce člověkoroků a test okultního krvácení ze stolice dokonce předchází vzniku zhoubného nádoru. Pokud najdou ve střevě polypy, tak je vyštípou a nádor vůbec nevznikne.