Článek
V úterý jste představili upravený protiepidemický systém PES, který nově reflektuje při výpočtu rizikového skóre podíl hospitalizovaných s covidem, u nichž se na nákazu přišlo až v nemocnici. Když je to tak důležitý parametr, proč v systému nebyl už od začátku?
Existují i modely, kdy z procenta nových pozitivních testů skutečně odhadujete to, jak se onemocnění rozšíří v populaci. Hlavní důvod je ale ten, že v době, kdy jsme to dělali, jsme neměli dlouhodobá data o hospitalizacích, které jdou přímo z ulice do nemocnic. Teď, když se vracíme zpět, vidíme, že má skutečnou předpovídající hodnotu. Museli jsme ale na to nabrat nějakou „historickou“ zkušenost.
Polovina hospitalizovaných s covidem přijde na nákazu až v nemocnici
Jednotlivé parametry však mají při výpočtu indexu relativně vyrovnanou váhu. Každý má nějakou chybovost a index sám o sobě není svatý grál. Je to prostě indikátor a nemá cenu se u něj bavit o tom, jestli hodnota je 80, 82 nebo 90 bodů. Je jednoduše vysoká a jsme ve vysokém riziku.
Co momentálně ukazují čísla? Projevily se už Vánoce?
Máme komunitní šíření a stále platí, že je to riziková situace. Vidíme reprodukční číslo na hodnotách 1,2 až 1,3. To vše by nebylo tak podstatné, kdyby nedocházelo k nárůstu nakažených ve zranitelných skupinách. Pokud jde o podíl lidí, kteří do nemocnice proudí přímo z populace, tak ten ukazuje na velmi významné komunitní šíření ve zranitelných skupinách obyvatel.
Virus je úplně všude po celé Evropě, zastaví ho jenom Evropané, ne nějaký papír či opatření.
Navíc teď začínáme sbírat nákazy, které s vysokou pravděpodobností vznikly mezi 23. a 27. prosincem. Takže se jinými slovy začínají projevovat Vánoce.
Mají současná opatření šanci situaci zvrátit, nebo už jsme tak daleko, že jsou nedostatečná a bylo by potřeba zpřísnit?
Mají šanci, už jsme to mockrát viděli, budou-li dodržována. Epidemii tohoto typu, kdy virus je úplně všude po celé Evropě, zastaví jenom Evropané, ne nějaký papír či opatření. Žádnou jinou variantu navíc v tuto chvíli nemáme, i ostatní státy volí obdobné kroky. Všichni směřují k omezení mobility obyvatel a sociálních kontaktů.
Vláda prodloužila do 22. ledna i omezení provozu škol
Budou-li ta opatření dodržována, máme šanci po 10. lednu začít brzdit. Mně tato opatření, která nyní máme, přijdou velmi přísná a je třeba dát jim prostor, aby se uplatnila. Nemusíme to ale vidět hned, protože to může masivní testování zamaskovat.
Podle jakého scénáře se epidemiologická situace v České republice momentálně vyvíjí? Naplňují se ty nejčernější?
Epidemiologická situace je podobná, jako byla před Vánocemi. Riziková je hlavně struktura nově nakažených, protože narůstá počet nakažených seniorů a tím pádem nám v nemocnicích hrozí hodně rizikové scénáře. Počty nakažených ještě porostou, stejně tak ještě další týden, možná dva, velmi silně porostou počty hospitalizovaných.
Modely říkají, že denně bude průměrně přijímáno do nemocnic až 650 lidí, při běžném propouštění, kdy denně průměrně nemocnice opouští 300 až 400 pacientů, je čisté saldo plus 200.
Měli bychom se opět podobně jako v listopadu obávat kolapsu zdravotnictví?
Nerad používám slovo kolaps. Nemyslím si, že by se to v říjnu a listopadu dostalo tak daleko, že by zkolabovalo zdravotnictví. Situace je vážná a nechci ji zlehčovat. Liší se region od regionu. Každopádně určující není ani tak kapacita lůžek jako personál, což se v některých regionech začíná ukazovat. Lůžek a vybavení zatím máme stále dost. Velmi silně se také snaží pomáhat armáda.
V moravských krematoriích to začíná být kritické
Aktuálně je nakaženo zhruba 6800 zdravotníků, z toho zhruba 1400 lékařů. Z těch 6800 zdravotníků jsou více než polovina pracovníci akutní péče.
Roste počet nakažených seniorů. Jsou spíše z populace, nebo se opět nákaza šíří v domovech seniorů?
Data ukazují, že je to jednoznačně z populace. A to také odpovídá tomu, že je to efekt Vánoc, který nyní sledujeme. V sociálních zařízeních je situace stále velmi dobře stabilizovaná, ale začínají se opět objevovat signály, že by to tak zase nemuselo být. To by dalšímu vývoji vůbec neprospělo.
Doufejme, že nošení roušek nějakým způsobem oslabí i ty další akutní respirační nemoci.
Začíná období respiračních chorob, které každoročně připadá na leden a únor. Projevuje se to už nějak, nebo se letos dá očekávat, že třeba chřipka bude potlačena nošením roušek?
Zatím to nevidíme, protože tato data nesbíráme v reálném čase jako covid. Doufejme, že nošení roušek nějakým způsobem oslabí i ty další akutní respirační nemoci.
Česko se opět dostalo na špici světového žebříčku týkajícího se počtu nově nakažených v přepočtu na milion obyvatel za týden. Proč se tak stalo?
Není to pravda. Mezinárodní statistiky nejsou ve stavu, kdy by umožňovaly průběžné hodnocení. Mezinárodní statistiky jsou navíc velmi těžce srovnatelné, protože každý stát jinak testuje a jinak reportuje. Když úplně vzdáme testování rizikových kontaktů, tak během několika dnů budeme mezi premianty. Ale to je hrozně špatně a nemělo by se to dělat.
Děsivé statistiky v Česku: V počtu nových nákaz první na světě, v úmrtí čtvrtí
Proti srovnání vůbec nejsem, ale bude se to muset udělat, až epidemie skončí. Můj tip bude, že celým kontinentem prošla nová virová nákaza fakticky stejnou rychlostí, některé státy ji lépe a některé hůře monitorovaly, takže měly méně či více diagnostikovaných. A celkově v různých fázích se to nasčítá do přibližně srovnatelných čísel.
