Dušek hájí opatření ve školách

Vrchol vlny nelze určit na jeden konkrétní den a ani nemá cenu se na něj upínat. Třeba do úterních dat se významně propisuje počet konfirmací PCR z plošného testování v pondělí. Vývoj za posledních sedm až deset dní ukazuje, že jsme na vrcholu nákazy, kulminuje.

Je ještě potřeba si říct, že na celopopulačních datech se to hrozně špatně pozná a odhaduje. Nákaza se nešíří všude v Česku stejně. Nejdříve šla nahoru Praha a přilehlé okresy, potom začaly velmi rychle jít nahoru některé české kraje a pak relativně málo proočkované Zlínsko. Teď se přidávají další regiony.

Praha už je určitě na vrcholu nebo i za ním a hodnoty začínají ukazovat na pokles a zastavení. Jiné velké kraje, jako třeba Jihomoravský nebo Moravskoslezský, jdou teprve nahoru. Na celkových populačních datech tedy uvidíme ještě nějakou dobu vysoká čísla, protože se vlastně na vrcholu střídají velké regiony, což je dost podstatné. Ono to pak může vést ke zklamání, že to trvá nějak dlouho a tak dále, ale prostě republikou nákaza neprochází synchronně.

Nečekejme, že v nějaký konkrétní kouzelný den dojde k nějakému vrcholovému záchytu a od té chvíle budeme klesat. Ten vrchol vždy trvá nějakou dobu, teď bude zřejmě kratší, než jsme byli zvyklí z vln bety nebo delty v minulém roce, ale neznamená to, že bude trvat jeden jediný den. Nejsem překvapený tím, že se to šíření dostalo minulý týden na maximum detekovatelných počtů případů, a tím, že to trvá ještě tento týden. To je logické, myslím si, že příští týden to začne postupně klesat.

To, že omikron nemá takové dopady, je pravda. Potvrzují se u nás i data ze zahraničí, že virulence je nižší. Ale pozor, stále to není virus, který bychom měli nějak bagatelizovat nebo podceňovat. Vidíme, že pokud omikronovou nákazu dostane člověk s rizikovými faktory, který není očkován, tak pravděpodobnost, že se u něj vyvine těžký průběh nebo komplikace, je skoro srovnatelná s deltou. Nelze to tedy podceňovat.

V tuto chvíli se nákaza šíří extrémně rychle, to jsme tady ještě nikdy neměli. To potvrzuje masivní nakažlivost omikronu, která je výrazně větší, než byla u delty.

S vysokou pravděpodobností to šíření nákazy v populaci během února bude viditelně klesat. Ještě příští týden budeme mít stále poměrně vysoké počty diagnostikovaných, ale budeme vidět, že zdravotní dopad jde dolů.

Pokles vlny si nelze představovat tak, že se vypne světlo a za pár dní problém zmizí. Bude to doznívat nějakou dobu. Ty nejkonzervativnější modely říkají, že to bude viditelně klesat do konce února, na přelomu února a března bychom pak měli mít už relativně dobrá čísla.

K tomu se dlouhodobě nevyjadřuji, protože opatření jsou výsledkem kolektivního rozhodování odborných týmů a pracovních skupin.

Nemyslím si, že jedna konkrétní osoba, navíc člověk, který se stará o data a je jakýmsi servisem, by měl ta opatření komentovat. To by měl dělat vždy ten tým a ti lidé, kteří jsou tím v danou chvíli pověřeni.

Myslím si, že největší zdravotní dopady této vlny uvidíme právě tento a příští týden. Nákaza dorazila mezi seniory a zranitelnou populaci polymorbidních lidí se zpožděním. Nyní denně jejich počty narůstají o dva, tři tisíce. Počítejme tedy s tím, že právě nyní začínají narůstat hospitalizace, i ty vážnější. Do týdne, dvou uvidíme, jakým způsobem to bude narůstat, a pak by to mělo začít klesat. Takže přelom února a března by už měl být obdobím, kdy uvidíme, že vlna omikronu ve všech svých parametrech odeznívá.

Každopádně samozřejmě nemám křišťálovou kouli a velmi často se děje, že ty jevy nastávají třeba o týden dřív nebo o týden později. Ten časový posun je prostě v rukou přírody.

Máte pravdu i nemáte pravdu. Prediktivní modely se tentokrát až překvapivě trefily do období, kdy omikron začne dominovat v populaci, skoro bych řekl na týden přesně. To znamená, po 10. a určitě už 17. lednu se dostal do převahy, šíření šlo velmi rychle a významně nahoru, takže po 24. lednu už představoval naprostou většinu nákaz.

To, v čem máte pravdu, tak všechny modely předpokládaly s určitým zpožděním. Že se nákaza nejprve rozšíří mezi mladými, pak mezi zranitelnou částí populace a následně uvidíme nějaký zdravotní dopad. Tento jev nastal oproti předpokladům až o deset dní později.

Jiné vysvětlení nemám. Opatření skutečně zřejmě oddálila a trochu víc v čase rozložila vlnu, než se dostala do zranitelné části populace. Upozorňuji ale, že zastavit to v žádném případě nejde, ono to tou populací prostě projde.

Jakýkoli rozklad v čase a zpoždění nástupu je vlastně strategická věc, protože bráníte tomu, aby se ve velmi krátké době nakazilo velké množství lidí, kteří mohou být zranitelní.

Tím odložením méně zatěžujete zdravotnická zařízení. Ten posun tedy vnímám jako pozitivní. Zároveň to dalo třeba větší šanci lidem absolvovat třetí dávku očkování. Většina dávek, které se aplikují, jsou ty posilující, což je velmi dobře, protože třetí dávky téměř eliminují pravděpodobnost těžkého průběhu.

Z dat vidíme, že opravdu významné zahlcení nemocničního systému je velmi málo pravděpodobné. Počty hospitalizovaných každopádně rostou a ještě porostou. Určitě to pocítíme.

Ještě minulý týden byly průměrné příjmy do nemocnic typicky tak okolo 250 lidí denně. Tento týden už jsou v pracovních dnech hlášené příjmy nad 400 lidí denně. Predikce se v tomto případě jeví jako přesná, počty dojdou minimálně k pěti stovkám denně nově hospitalizovaných. To by znamenalo, že bychom se dostali nad třetinu až k polovině vlny delta.

Na jednotky intenzivní péče bylo průměrně v Česku přijímáno 25 lidí. Teď už jsme skoro u 40. Musíme také počítat s tím, že i tato čísla porostou, avšak ne tolik jako celkové hospitalizace. Nejzásadnějším důvodem je efekt očkování. Do nemocnic se opravdu s daleko menší pravděpodobností dostávají naočkovaní lidé. Ti se sice mohou nakazit, mohou mít i nějaké potíže, pokud mají nějaké zdravotní problémy nebo jde o seniorního člověka, ale pravděpodobnost těžkého průběhu je velmi snížená, tito lidé jsou v nemocnici relativně krátce a pomůže jim na standardním lůžku třeba kyslíková podpora.

Bohužel na JIP jsou stále z více než 70 procent neočkovaní lidé, dokonce i relativně mladého věku. Je z toho prostě vidět že i ten omikron může vyvolat velice vážné onemocnění u predisponovaného člověka.

Roste to hodně. Týdně až o 30 procent. Minulý týden jsme denně registrovali zhruba asi 400 nákaz u zdravotnických pracovníků, tento týden už je to skoro 700.

Obojí, problémem je rostoucí počet hospitalizovaných pacientů s covidem, protože oni se k nim v nemocnicích musí samozřejmě chovat jinak, a bere to energii i prostor. A pak to, že jak karantény, tak izolace vyřazují na nějakou dobu z pracovního procesu zdravotníky, což může být lokálně poměrně velký problém.

Ale abychom to nezamluvili. Zdravotníci jsou dobrou ukázkou efektu očkování, protože na nich je ten efekt vidět. Je to profese, která se prvoplánově setkává s tou nákazou, takže šance, že se nakazí, je mnohem vyšší než u normálního člověka.

Ty nákazy u nich rostou, ale registrujeme jednotky lidí, kteří mají nějaké vážnější problémy. Efekt vakcinace zatím velmi drží, ale vidíme bohužel schopnost omikronu prolomit dvě dávky očkování. Ta posilující dávka vrací tu ochranu zpátky k nějakým 60 procentům i proti nákaze.

To kvantitativně opravdu nejsem schopen určit.

Já se vyjádřím jen k těm číslům, protože o opatřeních ve školách rozhodují krajské hygienické stanice.

Nevyjadřuji se k opatřením, ale pokud jde o nákazy dětí, tak čísla výrazně převyšují to, co dokázala delta. V tuto chvíli máme třeba v Praze záchyty v mladé populaci, a to nejsou jen záchyty ve školách, ale i v běžném testovacím provozu. Třeba v Praze jsou záchyty v populaci 16+ přes sedm tisíc záchytů za sedm dní na sto tisíc těch mladých lidí. Číslo, které je skoro dvakrát větší, než bylo na podzim 2021. Takže ta nákaza se tam šíří masivně.

Většinou platí, že ty děti mají asymptomatický průběh, ale neplatí to stoprocentně. Je tam určité procento té mladé populace, které má vážné symptomy, jsou tam i hospitalizovaní.

Když se ptáte na ta opatření, tak velmi jednoduše, máme nějaká opatření a to plošné testování je asi to nejvýraznější.

Vy jste se mě ptal, jestli ta opatření mají nějaký efekt, a já jsem vám říkal, že se třeba v čase dost posunul záchyt v té populaci, takže se ta nákaza dostala později do rodin a podobně.

Kdybychom přestali testovat ve školách a dělat opatření ve školách, třeba tři týdny zpátky, tak by se zřejmě o dost urychlilo šíření omikronu v seniorní populaci. Víc k tomu nejsem schopen říct. Na každé opatření je třeba se dívat z pohledu, na co je cíleno a co má s virem udělat. Z druhé strany má také i negativní dopady, každé opatření je kompromis a tenhle rozhovor byste měl vést s odborníky, epidemiology a hlavním hygienikem.

Ta data, toto už je otázka, kterou mám, myslím, povinnost zodpovědět. Ta data mluví úplně jasně, plošné testování ve školách ukázalo významnou nakažlivost toho omikronu, velmi rychlý nástup šíření, v podstatě mezi týdny jsme sledovali až dvojnásobné nárůsty těch záchytů.

Pokud jde o konfirmace metodou PCR po antigenech, tak to také ukázalo poměrně velké procento konfirmování, až přes 60 procent, což taky ukazuje na tu velkou prevalenční nálož, a je vidět, že omikron se v mladé populaci velmi významně rozšířil.

To testování ve školách naprosto jasně ukázalo, že pokud byli efektivně, hlavně ze začátku toho testování, izolováni nakažení jedinci, tak to mohlo mít velice zásadní dopad na to, že třeba v některých regionech se nákaza se zpožděním dostávala do těch dalších složek populace.

Tím pádem rozkládá v čase zátěž zdravotnického systému a dává lidem šanci, aby ještě absolvovali třetí dávku, která je výrazně lépe chrání... A jsme zpátky na začátku rozhovoru.

V tuhle chvíli si myslím, že ten zájem je malý. Já osobně to číslo čtu tak, že je to málo. Doufám, že je to jenom začátek a lidé třeba nemají dost informací. Tady bych chtěl poprosit, aby si ty informace prostě sehnali, a pokud jim z nějakého důvodu vadí mRNA vakcíny, tak aby zvážili tento jiný typ.

Jsem zcela přesvědčen, že vir z evropské populace nezmizí. Teď najedeme zase do klasického sezonního období, kdy dopad nákazy bude poměrně mizivý. Na podzim se určitě nějakou formou vir vrátí. Nemám křišťálovou kouli, ale velice si přeju, aby to, i díky očkování, byl už návrat zvládnutelný bez nějakých plošných opatření.

Ano, přesně tak. To je velmi dobrá poznámka. Tady ale bude rozhodovat příroda. Samozřejmě může přijít cokoliv, a proto je dobré být připraven. Každý rozumný stát by měl mít dořešené nějaké legislativní zázemí, které mu umožní se s tou epidemií vypořádávat.

Určitě bychom nějakou legislativu mít měli a měli bychom být připraveni. Vždycky je lepší být připraven na to nejhorší. A přesně jak jste řekl, zážitek z minulého podzimu a jara nám všem ukázal, že je potřeba mít před tímto virem určitý respekt.