Článek
Poděkoval těm, kdo hlasovali proti přijetí novely nebo se hlasování zdrželi. Zdanění náhrad patřilo k podmínkám komunistů pro toleranci menšinové vlády ANO a ČSSD. Opozice i komunisté očekávají, že spor o zdanění skončí u Ústavního soudu.
Duka připomněl oběti komunistického režimu i to, jaký obraz o církvi se snaží budovat dnešní KSČM. „Církev netvoří nenažraní preláti, ale jsou to občané této země, kteří v době nacismu i komunismu pracovali, snášeli perzekuci, které jste připravili o jejich domovy, o jejich statky, o jejich majetek,” uvedl Duka v textu, jímž oslovuje iniciátory novely.
Návrh byl podle něj předložen bez jakékoliv dokumentace. Odvolává se na parlamentní komisi, která potvrdila nepřemrštěnost cen, s nimiž se při tvorbě zákona o majetkovém vyrovnání pracovalo. „Církvím byl majetek konfiskován vaší stranou po nástupu vaší vlády a zůstává pravdou, že jste nás, zmíněné subjekty, s bičem v ruce finančně udržovali v živoření,” uvedl kardinál. Stát si podle něj po roce 1989 ponechal 160 miliard korun jako výsledek hospodaření na původně církevních majetcích.
Miliardy v náhradách, ale i odluka od státu
Zákon o majetkovém vyrovnání státu s církvemi byl přijat po dvacetiletých snahách v roce 2012. Počítá s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle zákona nemohou vydat, mají církve během 30 let získat 59 miliard korun navyšovaných o inflaci. Náhrady se vyplácejí od roku 2013.
Zákon ale také znamená odluku státu a církví. Dosavadní příspěvky státu na jejich činnost se postupně snižují až na nulu v roce 2030.
Církve souhlasily s tím, že v rámci vyrovnání se nebude vydávat majetek obcí a právnických osob, vzdaly se náhrady za znehodnocení a náhrady za mrtvý a živý inventář, uvedl Duka.
Církve bývají kritizovány za to, že se soudí i o některý majetek, který patří obcím či krajům. V takových případech jde zejména o určovací žaloby, neboť ani ostatní zainteresované subjekty si nejsou vlastnictvím jisté. Duka uvedl, že žaloby na určení majitele představují nepatrný zlomek restitučních kauz. „Mnohé vznikly z důvodu, kdy vydávání majetku bylo politickými nástroji znemožňováno proti platnosti zmíněného zákona,” napsal.
