Článek
Po změně zadání se z pohledu občanů poněkud vylepšila varianta navržená ČSSD. Zatímco ještě v dubnu vycházelo, že zásluhový systém fiktivních individuálních účtů označovaný zkratkou NDC přinese velké přebytky systému, tedy státu, ale nízké důchody občanům, nyní se poměr důchod-mzda poněkud zvýšil.
Zatímco původně by se průměrný starobní důchod v roce 2040 snížil ze současných 42 procent vůči průměrné mzdě na 34 procent, nové propočty ukazují, že pokles by byl o pět procent příznivější. Důchod by poklesl na 39 procent.
Kolem roku 2100 pak měl být podle původního návrhu průměrný důchod vůči průměrné mzdě jen 23 procent. Poslední varianta počítá, že tento poměr bude pod 29 procenty. To Právu v úterý potvrdil i šéf odborného týmu, který výpočty provádí, Vladimír Bezděk: "Ano, tento ukazatel se v důsledku některých změn v zadání varianty ČSSD zvýšil."
Dobrovolně do důchodu později?
Nicméně úroveň vyplácených důchodů vůči mzdě klesne až na dvě třetiny výchozí úrovně. "Pokles náhradového poměru je způsoben zejména zafixováním věkové hranice pro odchod do důchodu (na úrovni 65 let) v podmínkách prodlužující se doby dožití. V praxi je možné, že by lidé dobrovolně odkládali odchod do starobního důchodu s cílem zvýšit si svůj náhradový poměr. Mohlo by tak docházet k dobrovolnému zvyšování reálného věku odchodu do důchodu," uvažují členové Bezděkova expertního týmu nad variantou ČSSD.
Úpravy v zadání, ale nevedly k vylepšení situace lidí s nízkými příjmy. NDC je totiž plně ekvivalentní systém - důchod odpovídá tomu, co člověk do systému zaplatil na pojistném.
"Z hlediska nově přiznaných starobních důchodů lze konstatovat, že dlouhodobě bude asi 60 procent nově přiznaných důchodů pod úrovní hranice chudoby," konstatuje se v závěrech expertní komise.
Šedesát procent obyvatel by tedy mělo brát důchod odpovídající asi čtvrtině průměrné mzdy v ekonomice. Zvýšení důchodu proti současnosti by přinesla varianta navržená ČSSD jen lidem s nadprůměrnými příjmy.
Sedmdesátka, žádný věk
Dopady plánu ODS na zavedení rovného důchodu na úrovni 20 % průměrné hrubé mzdy se nezměnily. "Dlouhodobé vyznění varianty ODS se zásadně nezměnilo proti dubnovým výsledkům. Došlo ke změnám, ale ty měly vliv zejména na krátké období projekce, tedy na vývoj v nejbližších dvaceti, možná třiceti letech. Ale nikoliv na delší horizont té projekce," řekl Právu Bezděk.
Na rozdíl od ostatních stran jde ODS ale hodně daleko v představách o důchodovém věku. Zatímco většina stran počítá s konečným věkem odchodu do penze v 65 letech pro muže i ženy, ODS se nebrání myšlence, že kolem roku 2100 budou lidé odcházet do penze v 71 letech.
"Statutární věková hranice odchodu do důchodu se zvyšuje na hranici 65 let pro muže i (všechny) ženy a následně (od konce 30 let) dále roste - nejprve tempem o 2 měsíce za rok a později o 1 měsíc ročně, takže na konci horizontu projekce (v roce 2100) dosahuje přibližně 71 let pro muže i ženy," uvádí se v zadání ODS.
Na otázku, zda je pro občany přijatelné, aby se jim snižoval důchod v poměru ke mzdě, jak většina politických stran s výjimkou komunistů předpokládá, Bezděk odpověděl, že nelze poměřovat pouze to, kolik člověk dostane v porovnání se současným systémem.
Bezděk: současný systém je neudržitelný
"Nesmíme zapomenout, že slib, který dává dnešní důchodový systém, je neudržitelný, protože je deficitní," uvedl. Podle něj tedy nezaručuje, že lidé nakonec dostanou důchod ve výši, kterou mají celá léta slíbenou.
Návrhy unionistů i lidovců stojí, pokud jde o míru solidarity a zásluh, mezi občanskými a sociálními demokraty. Obě strany lidem nabízejí možnost vyvázat si část povinných odvodů na soukromý účet, avšak jen za podmínky, že si připlatí ještě několik procent navíc. Oba návrhy motivují k odkládání odchodu do důchodu, lidovecký zvýhodňuje lidi s dětmi.
Komunisté sázejí předavším na parametrické změny současného systému a zavedení dalších plateb na důchody, například z daní.