Důchodová reforma skončí u ledu. Opět

Původně se jí kabinet měl zabývat už v únoru. I kdyby teď reformu schválil, podporu ve Sněmovně nemá a je nereálné ji schválit do podzimních voleb. Debata o ní, jako už tolikrát v minulosti, se povede po volbách nanovo.

MPSV připravilo tři návrhy zákonů, kterými by se důchodová reforma provedla. První mění architekturu starobních důchodů (tzv. nultý a 1. pilíř). Druhý obsahuje ocenění výchovy dětí (tzv. výchovné – hlavní pečující by měl dostávat měsíčně 500 Kč za dítě, nejvýš by pobíral navíc 1500 Kč). Třetí umožní dřívější odchod do penze lidem v tzv. náročných profesích.

V těchto svých návrzích ministerstvo počítá se základním důchodem 10 tisíc korun pro každého, kdo odpracoval 25 let a platil odvody. Současný veřejný penzijní systém by se přitom rozdělil na dva pilíře. Z nultého by se vyplácel základní důchod, z prvního pak zásluhová část penze za odpracované roky a vychované děti. Lidé s náročnou profesí by mohli chodit do penze dřív, a to o rok za odpracovaných deset let. Jejich zaměstnavatelé by měli vyšší odvody.

„Všechny tři návrhy jsme vyslali standardní cestou do meziresortního řízení v prosinci. Ke každému z uvedených návrhů uplatnila připomínková místa své připomínky, jejichž vypořádání je časově náročné a dosud nebylo ukončeno. Předpokládáme však, že všechny návrhy budou v nejbližších týdnech finalizovány a předloženy vládě,“ vysvětlil Právu mluvčí MPSV Vladimír Dostálek, proč schvalování reformy nabralo zpoždění.

Šéfka důchodové komise Danuše Nerudová poté Právu zaslala zcela identické vyjádření, jen s upřesněním, že reformní návrhy budou předloženy vládě v průběhu dubna.

Plán, který představily Nerudová a ministryně práce a so­ciálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) loni v prosinci, přitom počítal s tím, že zákon o reformě se dostane do vlády už v únoru a letos bude schválen parlamentem tak, aby se už od ledna příštího roku zavedl základní důchod. Další opatření v rámci reformy by se potom zaváděla postupně.

K reformě navrhované Maláčovou se ale staví skepticky nejen větší část opozice, ale i vládní hnutí ANO. „Souhlasím s tím, že důchodovou reformu tahle země potřebuje. Přiznejme si ale, že za 30 let ji nikdo nebyl schopen připravit. A nyní už určitě není pravděpodobné, že by se to podařilo do konce volebního období. Reforma se nutně musí dojednat napříč politickým spektrem. Aby se nestalo, že příští volby vyhraje někdo, kdo ji obratem zase zruší,“ sdělila Právu ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

Dodala, že ambicí jakékoliv důchodové reformy musí být především řešení dlouhodobé udržitelnosti a zároveň otázka zdrojů pro financování systému.

„Návrh z dílny MPSV je spíše souhrn parametrických změn, které tuto podmínku zdaleka nesplňují. Naopak představuje další zhoršení udržitelnosti systému a zvýšení jeho závislosti na zdrojích státního rozpočtu,“ uvedla.

S tím, že se otázka systému penzí do voleb někam významně posune, nepočítá ani většina opozičních stran včetně pirátů. „S ohledem na to, že vládní strany nemají shodu, nepředpokládám, že by se navržená důchodová reforma stihla schválit do voleb,“ řekl Právu pirátský poslanec a člen Komise pro spravedlivé důchody Tomáš Martínek.

„Návrh ministryně Maláčové řeší pouze úpravy na straně výdajové, aniž by se zabýval tím, kde na ně za pár let vezmeme. To bude muset řešit kabinet,

který nastoupí po říjnových volbách,“ sdělila Právu šéfka TOP 09 a členka komise Markéta Pekarová Adamová.

Opatření, které navrhovaná reforma penzí obnáší, by však tentokrát nemusela po volbách skončit v koši. Minimálně pokud by v nich uspěli sociální demokraté nebo právě piráti.

„Pokud budeme mít vládní odpovědnost, nechceme začít opět úplně od začátku, proto bychom pravděpodobně vyšli částečně z již zpracovaného návrhu. Připravujeme programový bod k dlouhodobé finanční udržitelnosti důchodového systému, na kterém spolupracujeme i s předsedy posledních důchodových komisí Danuší Nerudovou a Martinem Potůčkem,“ dodal Martínek.