Hlavní obsah

Důchodová reforma prošla ve Sněmovně úvodním kolem

Vládní důchodová reforma prošla ve čtvrtek po třídenním jednání v Poslanecké sněmovně prvním čtením. Opoziční hnutí ANO a SPD předlohu opakovaně kritizovala zejména kvůli plánu navýšit věk odchodu do penze nad 65 let dle doby dožití a tvrdila, že se nejedná o žádnou reformu, ale pouze o parametrické změny.

Foto: ČTK

Premiér Petr Fiala (ODS), ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) a ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) při jednání Sněmovny o reformě penzí

Článek

Obstrukce, jak je v tomto volebním období zvykem, se nekonaly, protože oba tábory uzavřely jakousi džentlmenskou dohodu a většinu času argumentovaly k věci. Vzhledem ke koaliční většině se očekávalo, že vládní předloha úvodním kolem projde. Návrhy ANO a SPD na zamítnutí normy v prvním čtení nebo vrácení vládě k přepracování neuspěly. Nyní se penzijní reformou bude zabývat sněmovní výbor pro sociální politiku.

Vládní reforma počítá s navyšováním důchodového věku nad 65 let podle prodlužující se doby dožití. Věková hranice by se měla stanovovat každý rok lidem, kteří v ten daný rok dosáhnou 50 let. Součástí je například i nastavení minimální výše důchodů, kdy se má téměř zdvojnásobit minimální důchod. Základní a procentní výměra starobního důchodu totiž vzroste z deseti na dvacet procent průměrné mzdy. Rozšíří se také výčet profesí s nárokem na předčasný odchod do důchodu bez jeho zkrácení. Lidé pracující ve čtvrté rizikové kategorii a ve třetí rizikové kategorii ti, kdo v práci trpí nadměrnou fyzickou zátěží, vibracemi nebo vysokým teplem či chladem, budou odcházet do penze až o pět let dříve, než bude jejich důchodový věk.

Od roku 2026 až do roku 2035 bude postupně docházet ke zpomalení meziročního nárůstu nově přiznaných důchodů. Ministerstvo práce a sociálních věcí také počítá s tzv. rodinným vyměřovacím základem. Pro výpočet důchodu za rodičovskou dovolenou se dnes používá individuální průměrný výdělek za dobu pracovní aktivity. Nově by se mělo vycházet z aktuální průměrné mzdy v ČR v daném roce. Tento základ se použije i za tu dobu, kdy lidé budou pečovat o těžce nemocného člena rodiny. Zvýhodněni by pak měli být kvůli nižší sazbě sociálního pojištění o 6,5 procenta pracující senioři.

Demografové opravují chybné výroky politiků ohledně důchodů

Ekonomika

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) zopakoval, že je připraven o případných změnách jednat s opozicí i odborníky až do druhého čtení, kdy se budou předkládat pozměňovací návrhy. On i premiér Fiala však reformu hájili.

„Společnost stárne, klesá porodnost. Kdybychom nic neudělali, tak by schodek kolem roku 2050 dosáhl pěti procent českého HDP, tedy zhruba 350 miliard korun. S touto reformou to bude pětkrát méně, tedy asi 70 miliard korun,“ uvedl na plénu v úvodu schůze předseda vlády. Jurečka k tomu dodal, že by se mohlo stát, že by se případně za pětadvacet let musely sesekat o třetinu.

Od „džentlmenské dohody“ se odchýlil víceméně pouze předseda ANO Andrej Babiš, který se jí necítil být vázán. Premiéru Petru Fialovi (ODS) vyčetl, že nedodržel svá slova z minulosti, že jeho vláda nebude zvyšovat věk odchodu do důchodu a snižovat valorizaci penzí, či to, že se dle něj nejedná o důchodovou reformu. Vláda také podle něj neřeší příjmy. „Přes 65 let odchodu do důchodu nejede vlak,“ řekl ve středu Babiš s tím, že pokud se jeho hnutí vrátí do vlády, opět to změní.

Argument, že se údajně nejedná o žádnou důchodovou reformu, ale pouze o parametrické změny v důchodovém systému, zazníval v průběhu jednání od zástupců ANO opakovaně. „Nazývat to reformou je trochu odvážné. Neřeší to problém. Vydává se to za něco, co to ve skutečnosti není,“ míní například poslankyně Helena Válková.

Opozice se kromě vymezování se vůči záměru zvyšování věku odchodu do penze dotazovala také například na to, kdo bude určovat náročné profese s nárokem na dřívější odchod do důchodu, a upozorňovala na možný scénář, že by museli pracovat i nemocní senioři, nebo na rozdíly v délce dožití lidí v různých krajích. „Povede to především ke zhoršení podmínek budoucích důchodců, obere je to o peníze – a stabilitu systému nepřinesou,“ shrnul na plénu například šéf SPD Tomio Okamura.

Mimořádná schůze svolaná na popud vládní pětikoalice začala v úterý ve 13 hodin a s nočními přestávkami trvala do čtvrtka, kdy hned v úvodu jednacího dne vládní většina prosadila pevné hlasování na 18. hodinu. Ačkoliv v tento čas chtěly vystoupit v diskusi ještě zhruba dvě desítky poslanců, nestalo se tak. Diskuse trvala celkem 32 hodin.

Opozice stanovení pevného času hlasování, kdy ještě nebyly vyčerpány všechny přihlášky do debaty, zkritizovala. Šéfka poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová se následně na vládní poslance obrátila s dotazem, proč museli „opět vycenit zuby a ukázat sílu“ utnutím debaty. „Naprosto zbytečný krok, zavádíte tu precedenty, které se vám vrátí,“ podotkla. Šéf poslanců SPD Radim Fiala zase vyjádřil obavu, že koalice bude do budoucna dál krátit prostor na vystupování opozice.

PŘEHLEDNĚ: Co obsahuje návrh penzijní reformy schválený vládou

Finance

Výběr článků

Načítám